Studenti vysokých škol se cítí diskriminováni

Tisíce studentů vysokých škol si stěžují na to, že jsou státem diskriminováni. Podle současných zákonů totiž po 26. roku věku ztrácí nárok na studentské výhody, musí začít platit zdravotní pojištění a sociálně slabí přichází o všechny sociální dávky. Ministerstvo školství přiznává, že kvůli posunu povinné školní docházky na devět let přibývá vysokoškoláků, kteří nestíhají studium dokončit do 26 let. Proto připravuje novelu vysokoškolského zákona, kterou by tuto diskriminaci odstranilo.

Podobně je na tom i vysokoškolačka Kateřina, se kterou natáčela naše televize. Právě oslavila pro ni neradostné 26 narozeniny. Přišla totiž o všechny finanční výhody a netuší kde vezme peníze na poslední ročník studia lékařské fakulty. Protože pochází ze sociálně slabé rodiny žádala o pomoc především ministerstvo práce a sociálních věcí.

Odpověď ji však překvapila. Podle ministerstva je studium dobrovolná volba a pokud by se to někomu nelíbilo, můžu jít pracovat.

Ani ministerstvo školství nepomohlo

„Momentálně studentům nemůžeme pomoci, protože nemáme oporu v zákoně," řekla naší televizi Simona Weidnerová z ministerstva školství.

A tak Kateřina řeší, kde každý měsíc sežene 3255 korun, aby dostudovala. Ministerstvo práce a sociálních věcí má radu. Pořád prý existuje podle zákona o rodině vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi.

Protože studentů starších 26 let je v Česku přes 64 tisíc a stížností dramaticky přibývá, ministerstvo školství už připravuje novelu Vysokoškolského zákona. A ta by už hranici 26 let už neznala.

To znamená, že každý student bude mít právo jednou za život projít bakalářským, magisterským a doktorandským studiem, aniž by přišel o výhody studia. Jediná výjimka bude však u plateb za zdravotní pojištění. Tam stát zaplatí za studenta tisícové položky pouze pokud prokáže, že nepracuje.

Studentka Kateřina se ale této změny bohužel nedočká. I když by nový vysokoškolský zákon bez věkového limitu Parlamentem v klidu prošel, měl by začít platit nejdříve v roce 2009.