Sršní žihadla zabila důchodce!

Práce na zahradě se ve středu stala osudnou pro třiasedmdesátiletého muže z obce Lipnice u Prahy. Při sekání trávy na něj zaútočili sršni, jejich bodnutí nepřežil.

Zdravotnické operační středisko v Jesenici přijalo tísňové volání po desáté hodině dopoledne. Na místo ihned vyjel záchranný tým lékařů. Jak nám řekla mluvčí středočeských záchranářů Tereza Janečková, muž dostal několik sršních bodnutí v oblasti krku, hlavy a rukou, když sekal trávu na chatě.

Podle zpráv z tísňového centra si záchranku přivolal pobodaný muž sám. "V té době byl ještě při vědomí, ale těžce dýchal a chrčel. Muž byl navíc kardiak, takže dispečerka tísňového centra informovala rodinu, jak poskytnout první pomoc a jak zahájit masáž srdce v případě srdeční zástavy", doplnila Janečková.

Nejspíš alergická reakce

Na místo operační středisko vyslalo posádku Asociace Samaritánů ČR ze Zbraslavi. Po příjezdu na místo muž už nejevil známky života. Přesto, že záchranáři byli na místě za pouhých sedm minut a okamžitě zahájili resuscitaci, základní životní funkce pobodaného muže se jim už obnovit nepodařilo.

"Po půl hodině byla resuscitace ukončena a lékař konstatoval smrt. Pacient pravděpodobně zemřel na udušení po alergické reakci a otoku dýchacích cest", řekla portálu nova.cz Tereza Janečková. Jak dále uvedla, velkou roli na smrti důchodce mělo i to, že muž byl kardiak a také množství sršních bodnutí. Přesnou příčinu smrti určí až nařízená pitva.

Podobné případy se stávají

Podobné neštěstí se stalo počátkem srpna na Berounsku, kde zemřel po bodnutí žihadlem do hlavy jednapadesátiletý muž. Protože byl alergik, propukl u něj šok. Přestal dýchat a měl srdeční zástavu. Nezachránilo ho ani, že ho okamžitě začal oživovat lékař ze sousedství. Muž utrpěl takzvaný anafylaktický šok. Při něm se objevují křeče, bezvědomí, zástava srdce a dýchání.

Co dělat, když vás něco píchne?

V případě, že patříte mezi alergiky a hrozí vám anafylaktický šok, je dobré okamžitě pozřít ditiaden případně jiné vám dostupné léky a zavolat linku 155. Do příjezdu záchranářů ale nezahálejte, je třeba rychle jednat.

Pokud vás vosa, sršeň nebo včela zasáhne do krku nebo do pusy je dobré místo něčím chladit. "Například cucejte kostku ledu nebo místo chlaďte čímkoli, co máte doma v mrazničce. Ale to jen tehdy, nemáte-li potíže s dýcháním", řekla nám mluvčí středočeské záchranky Tereza Janečková. 

"V případě, že pacient špatně dýchá a upadne do bezvědomí, položte jej na záda a je třeba mu zaklínit hlavu", doplnila. Pokud dojde k zástavě srdce, je třeba přistoupit k masáži srdce a dýchání z úst do úst a řídit se pokyny operátorky z centra tísňového volání.

Co je to za potrvoru?

Sršeň obecná (Vespa crabro) je největší evropská sociálně žijící vosa. Její potravou jsou především mouchy a sladké ovocné šťávy. Protože se jedná o velký druh, který je spojen s nepravdivými zprávami o velké účinnosti jejich jedu, přetrvává u řady lidí neopodstatněný strach ze sršňů. Pokud však letícího sršně nebudeme dráždit rychlými pohyby a dáme mu možnost v klidu odlétnout, nemusíme mít žádné obavy.

Včelí bodnutí je mnohem horší

Říká se, že sedm sršních žihadel zabije koně a tři stačí na člověka. Co je na tom pravdy?

Naprostý nesmysl, tvrdí znalci. Sršeň obecná (Vespa crabro) je ve skutečnosti mírumilovná, inteligentní a prakticky neškodná. Na rozdíl od včel ji nedráždí pach parfému nebo potu ani dusné ovzduší před bouřkou a neprovádí nálety na zmrzlinu nebo švestkové koláče, které máte v ruce.

Podle výsledků výzkumů má včelka Mája a její družky pět až padesátkrát více jedu než jejich velcí příbuzní - sršně - a navíc jsou útočné látky včel až patnáctkrát účinnější. Znamená to, že včelí bodnutí může být výrazně nebezpečnější než sršní.

V knihách se uvádí, že smrtelnou dávku pro člověka představují ne tři, ale několik tisíc sršních žihadel. Vážné problémy nebo dokonce úmrtí mohou nastat pouze u přecitlivělých osob trpících alergií. Kdo netrpí alergií, nemusí mít z útoku sršní žádný strach.