Zprávy o tom, že letos nebude na pravou domácí bramboračku ani na vánočního kubu vzaly rázem za své. Pár deštivých dní stačilo k tomu, aby se z mechu a kapradí začaly klubat sametové kloboučky hub. Víkend klepe na dveře, tak mu zkuste otevřít s houbařskou výstrojí v ruce.
Houbaři mají důvod k radosti, v lesích se line vůně podhoubí. Může za to podmračené, ale teplé počasí posledních dní provázené přívalovými dešti.
Zatím jen žampióny
Mykologové hlásí, že na loukách se začínají klubat žampióny neboli pačerky. Na pravé houbařské žně si ale prý budeme muset ještě počkat. Růst hub je teprve v počátcích. Mykologové přesto věří, že se situace bude zlepšovat. Prudké deště sice pro růst hub nejsou nejlepší, ale místy vytvořily docela dobré podmínky pro další týdny.
Vedle žampionů se začíná dařit i hřibům, především na severu a jihozápadě Čech. Počasí přeje ale také symbiotickým houbám, tedy například holubinkám či liškám.
Co Čech, to houbař
O pravdivosti toho úsloví jasně mluví statistiky. Češi si z lesa odnesou až 40 tisíc tun hub ročně. Pokud se tedy vydaří sezóna a rostou. Zkuste přesvědčit cizince ze Západu, že se u nás o začátku houbařské sezóny dozvědí v hlavních televizních zprávách. Neuvěří vám. A to i přesto, že zájem o houby stoupá i ve světě.
Proč je houbaření jakýmsi fenoménem českého životního stylu? Ve sběru těchto darů lesa se nejvíc vyznali tradičně slovanské národy a dodnes se houbaření oddávají masově a s vášní. Proč právě Slované? Jednoduše z hladu. Houby pro ně byly vždycky důležitým doplňkem stravy.
Například v Rusku a Bělorusku to platí dodnes. Tam si našli originální metodu zpracování hub mléčným kvašením. Nakládají jich plné sudy a živí se tím celou zimu. Z Moskvy zase, jakmile se roznese zpráva, že rostou, vyrážejí na houby auta, taxíky, sanitky, stěhovací vozy i pohřebáky. Češi nemají moc šancí této vášni uniknout. Houbaření propadnou už v dětství.
Dokonalý relax
A proč vlastně tolik chodíme na houby, když už ne z hladu? V lese se v nás nejspíš probouzí atavismus dávných sběračů. Osamělá chůze ztichlým ranním lesem je také jedním z nejlepších způsobů relaxace. Hlava se při ní krásně vyčistí. Traduje se dokonce, že houbaření napravuje rozbité vztahy. A taky hraje určitě důležitou roli to, že houby jsou zadarmo.
V Americe se chodí s průvodcem
Naši západní sousedé se sice naší vášní pro houbaření nechali inspirovat, jdou na to ale hodně od lesa. Tak například v Americe. Chodí se tam ve skupině, kterou vede mykolog, všichni mají na krku píšťalku, pro případ, že by se ztratili. Když někdo něco najde, zavolá a všichni se přijdou podívat. Onen mykolog pak k nálezu pronese malou přednášku. Žádná rivalita, žádné chození do stran, žádná tajná místečka.
Poradí vám v poradně
Dětské dojmy z chození po smrkovém lese, nejčastěji s prarodiči, z objevování hub všemožných tajemných přírodních tvarů, představují první kontakt českých dětí s přírodou. Přesto dnes výzkum hub není zdaleka tak pokročilý jako výzkum rostlin. O spoustě hub dodnes věda neví skoro nic. Pokud ji nenajdete v atlase a nejistota vám vrtá hlavou, můžete zavolat do mykologické poradny. Ta vůbec první byla založena už v roce 1909.
Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz
