Pozor na klíšťovou encefalitidu!

Lékaři varují, pozor na výlety do přírody. Právě teď totiž vrcholí letošní sezóna klíšťat. V celé republice proto přibývá počet lidí nakažených klíšťovou encefalitidou. Nakažených přibývá hlavně kvůli aktuální houbařské sezóně.

O nebezpečnosti klíšťové encefalitidy média informují pravidelně rok co rok. Přesto se zdá, že lidé rady neberou moc vážně. Své o tom ví pan Kopecký z Ústí nad Labem.

Ten měl velké štěstí, onemocněl sice klíšťovou encefalitidou, ta u něj ale nezanechala trvalé následky. Jiní ale tak dobře neskončili. Jako například případ rybáře, který ochrnul na obě nohy.

Takováto nevinná procházka by vás také mohla stát

Zezačátku se totiž nemoc projevuje velmi nenápadně. Po několika dnech příznaky odezní, pak se ale vrátí s mnohem větší silou.

Od začátku roku se jen v ústeckém kraji klíšťovou encefalitidou nakazilo 65 lidí. V celé republice to bylo 346 nemocných.

Co je Klíšťová encefalitida

Na cs.wikipedia.org jsme našli o této nemoci tyto informace:

Obecně lze říci, že nemoc probíhá hůře u dospělých než u dětí a že po setkání s virem získává člověk s normálně pracujícím imunitním systémem imunitu proti typu viru, který jej napadl, a případně i proti příbuzným virům. Tato imunita však není trvalá, postupem času slábne.

Nemoc (pokud vůbec propukne) může mít podobu jen lehkých bolestí hlavy a zvýšené teploty nebo (ve druhé fázi) těžký průběh spojený s prudkými bolestmi hlavy, vysokými horečkami, dezorientací, poruchami motorické koordinace atd. Při těžkém průběhu může dojít k úmrtí nebo k dlouhodobějším či doživotním následkům v podobě ochrnutí, poruchám soustředění či snížení intelektuálního výkonu.

Hlavní přenos se odehrává prostřednictvím infikovaných klíšťat, přičemž přirozeným rezervoárem virů jsou zejména hlodavci. Existuje i přenos alimentární cestou skrz tepelně neupravené kozí či ovčí mléko a mléčné výrobky.

Známý je případ epidemie ze slovenské Rožňavy, kde v roce 1951 onemocnělo na 600 lidí touto nemocí v důsledku konzumace infikovaného mléka. V roce 1999 bylo na Vsetínsku diagnostikováno 22 případů, u nichž k nakažení došlo patrně v důsledku pozření ovčího sýra vyrobeného z infikovaného mléka. Nemoci, u nichž došlo k přenosu alimentární cestou, mají zpravidla lehčí průběh.

Léčba a prevence, braňme se

Relativně účinnou prevencí je očkování, jelikož se však klíšťová encefalitida vyskytuje v řadě typů a očkování nebývají komplexní, je třeba zvolit očkovací látku postihující rizika dané oblasti (např. střední Evropy).

Očkování proti konkrétním typům poskytuje i částečnou imunitu proti sérologicky příbuzným typům, ale tato poučka neplatí zcela obecně. Očkování se doporučuje u lidí pracujících v rizikových profesích či zabývajících se rizikovými činnostmi (např. tábory v přírodě).

Zejména pak pokud jde o lidi, kteří toto provozují v rizikových oblastech, za něž je považováno území, na němž podíl infikovaných klíšťat přesáhne obvyklé 1 %.

Jedinou léčbu představuje podpůrná léčba (vitamíny a léky tlumící sekundární projevy nemoci) a klid na lůžku. Klíště vyjmuté z kůže nelikvidujte, může být vyšetřeno na přítomnost viru klíšťové encefalitidy a zjistit tak riziko nákazy.

Nemoc se vyskytuje na řadě míst v Evropě a Asii, obecně lze říci, že je spojena s rozšířením klíšťat a většina případů je soustředěna do ohniskových oblastí, kde se infikovaná klíšťata v hojné míře vyskytují. Obecně lze říci, že počet případů dlouhodobě mírně roste a plocha rizikových oblastí se pomalu rozšířuje.

V ČR představují nejvíce rizikovou oblast jižní Čechy a obecně okolí Vltavy a Berounky, kromě toho se za vysoce rizikové označují některé části Jeseníků a Českomoravské vrchoviny. V Českých Budějovicích se výzkumem klíšťové encefalitidy intenzivně zabývají vědci z Parazitologického ústavu AV ČR.