Druhý listopadový den je významným svátkem. Památka zesnulých neboli Dušičky vychází ze staré keltské tradice, ze které se později vyvinul i známý americký svátek Halloween. Svátek zesnulých, tedy Dušičky, tu bude přesně za týden. Už teď ale spousta lidí chodí na hřbitovy zapálit svým blízkým svíčku a ozdobit hrob.
Ty se tak stávají rájem pro zloděje, kteří památku zesnulých nectí. Policisté proto na hřbitovech a v jejich okolí posílili své hlídky a to i v noci. Nejen policisté, ale i speciálně vycvičení psi teď v noci hlídkují na hřbitovech. Nazdobené hroby totiž na zloděje působí doslova jako velký magnet.
Policie nelení
Policisté tak mají plné ruce práce. Hlavně pozdě v noci. "Okolo půl třetí ráno jsme stáli před hřbitovem schovaní, najednou čtyři mladíci přeskákali přes plot s úmyslem odcizit nějakou výzdobu. Pomocí psa se nám podařilo mladíky odchytit," řekl nám jeden z hlídkujících policistů.
Ve dne můžete kromě obvodních policistů, kteří kontrolují prodejce, potkat na hřbitově i jízdní hlídku, která budí respekt.
Nekrade se ale jen na hřbitovech. Velkým lákadlem pro zloděje se stávají i zaparkovaná auta v jejich okolí.
Policie má proto pro nenechavce varování. Prý budou probíhat kontroly uzamčení zaparkovaných vozidel a budou také kontrolovány podezřelé osoby. U trestného činu krádeže hrozí pachateli trest odnětí svobody až na dvě léta nebo peněžitý trest.
Policisté ve spolupráci se strážníky budou na hřbitovech průběžně hlídkovat až do vánočních svátků.
Trocha historie
Vzpomínka na všechny věrné zemřelé, Památka všech věrných zemřelých, lidově Dušičky. Svátek připadá na 2. listopadu a je v římskokatolické církvi dnem liturgického roku, kdy se církev modlí za zemřelé.
Památka se slaví od 9. století, v Česku bývá dodnes zvykem během tohoto dne či období navštívit hřbitov a rodinný hrob. Památka věrných zemřelých se slaví den po slavnosti Všech svatých 1. listopadu.
Modlitba za zemřelé patří k nejstarší křesťanské tradici, vzpomínka na mrtvé je součástí každého slavení eucharistie. Památku věrných zemřelých zavedl roku 998 clunyjský opat Odilo († 1048), který se takto snažil čelit přetrvávajícím pohanským obřadům.
Ve 13. století se tento zvyk rozšířil po celé západní církvi. V Aragonii začali kněží slavit v ten den tři mše za zemřelé; tento zvyk potvrdil papež Benedikt XIV. (1748) a rozšířil pro všechny kněze ve Španělsku, Portugalsku a Latinské Americe. V roce 1915 Benedikt XV. toto dovolení rozšířil pro celou církev.
Svátek je ale mnohem starší
Svátek Dušiček je ale mnohem starší. Dušičky pochází z keltské tradice, ze svátku Samhain. Samhain se slavil v den keltského nového roku, v den, kdy podle keltské víry prolíná náš svět se světem mrtvých.
Dušičky jsou vzpomínkou na zesnulé, kteří ještě nejsou na tuto skutečnost připraveni a prochází fází očišťování. Keltové zapalovali ohně, aby se duše pozůstalých mohla ohřát a strávit s nimi noc. Svíčky, které dnes zapalujeme, jsou pozměněnou formou právě této tradice.
Anglikánská církev slavení této památky zrušila, avšak někde byla památka obnovena v rámci anglokatolického hnutí. Protestantská reformace nebyla ve zrušení takto důsledná: Martinu Lutherovi se její slavení v Sasku za jeho života nepodařilo prosadit.
Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz
