V sobotu 17. listopadu to bude 18 let, kdy v komunistickém Československu v Praze na Národní třídě došlo ke krvavému zásahu bezpečnostních složek proti studentům. Sdělovací prostředky tuto akci hodnotily jako protest neposlušných mladých lidí, který byl rychle rozprášen a v ulicích byl brzy klid. Kolik takových "šarvátek" v ulicích již bylo. Tahle však byla v něčem jiná - na ulici zůstal ležet údajně mrtvý student.
Studenti nemají co mluvit do politiky, tvrdila tehdejší moc. Většina lidí nepovažovala listopadovou demonstraci za nic zásadního. Rádia a televize však přinesly zprávy o něčem, co se dosud při podobných střetech v Československu nestalo - o smrti jednoho z účastníků. Jak již dnes víme, tímto "studentem" ležícím bez hnutí na zemi byl agent StB Josef Zifčák.
"Tentokrát to přehnali"
Paradoxně tak vyslanec státní policie, držící tuhý režim v zemi, byl spouštěcím mechanismem zásadních změn v celé společnosti. Lidé byli přesvědčeni, že komunisté to tentokrát přehnali - ubít studenta k smrti je již příliš, říkalo se.
Jak to tehdy bylo s úlohou Stb je stále tak trochu ve hvězdách. Moskva ani československé bezpečnostní složky nezasáhly proti vlně antirežimního společenského vzepětí a nechaly tak volný průběh takzvané sametové revoluci a následnému procesu demokratizace.
Stačil by však jediný povel a mohlo dojít k obrovskému krveprolití. Kdyby proti statisícům demonstrujích lidí na Letné nebo na Václavském náměstí vyjely ruské tanky, celá sametová revoluce by se utopila v krvi.
Rusové dali ruce pryč
Takový zásah však již nebyl v zájmu sovětské moci, která měla sama co dělat s perestrojkou neboli přestavbou komunistického systému, který ovšem nebyl nikdy uskutečněn.
A samotná komunistická strana v ČSSR již neměla dostatečně pevnou pozici na to, aby se mohla proti celospolečenskému vzepětí postavit.
Pro mnohé držitele tehdejší moci bylo proto jednodušší následovat či se nepřímo podílet na změně režimu (příkladem může být právě nastrčení agenta Zifčáka coby mrtvého studenta z Národní třídy) a svést se na přicházejících změnách.
Takových příkladů by se dalo najít tisíce, vždyť tehdejší komunistá moc vytvořila v Československu monstrózní aparát tajné policie, který nemohl být a nebyl rozpuštěn v několika dnech. Československo mělo mnohem více agentů a spolupracovníků StB než jaký byl počet agentů v celé Velké Británii.
Zářným příkladem tehdejších proměn byl právě agent Zifčák, který si po "své" revoluci založil v rodném Bruntále bazar a začal podnikat. Mnozí jemu podobní však naopak zůstali ve státní správě a policii.
Nacisté postříleli studenty
Krvavý zásah na 17. listopadu si politikové, ale i občané a jeho účastníci připomenou zejména u památníku na Národní třídě. Lidé tam každoročně spontánně přinášejí květiny a zapalují svíčky.
Češi budou vzpomínat také na historické události spojené se 17. listopadem, kdy proti studentům v roce 1939 krvavě zakročili němečtí nacisté. Desítky studentů Němci postříleli nebo poslali do koncentračních táborů.
Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz
