VIDEO: Agresivní vetřelec na zámku v Lánech: při setkání s ochrankou zkolaboval a zemřel

Do Areálu zámku v Lánech vniknul v noci na neděli osmadvacetiletý muž. Moc toho ale nestihl. Po několika minutách ho dopadla ostraha objektu. Poté, co mu Hradní stráž nasadila pouta, ale narušitel zkolaboval. I přes poskytnutou první pomoc zemřel. Život prezidenta Václava Klause, který byl v době incidentu na zámku, prý nebyl ohrožen.

Vše začalo u hlavního vjezdu do lánského zámku. Muž kolem narazil do vrat a domáhal se vstupu. Když nepochodil, nasedl na kolo a jel k druhé bráně. Když neuspěl ani tam, rozhodl se, že přeleze plot u hospodářských budov. To už byl prý ale zalarmovaný bezpečnostní systém.

Dostal se až do budovy

Narušitel vběhl do jedné z budov, kde přespávají pracovníci lánského zámku. V prvním patře ale jeho akce skončila. Podle policie kladl odpor, muži zákona ho proto zpracovali chvaty a hmaty a nasadili mu pouta. Při zásahu ale zkolaboval.

Ani přes poskytnutou první pomoc a po příjezdu sanitky s lékařem se nepodařilo muže oživit. Podle policie bylo znát, že je pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.

Nikdo neví a zřejmě se už asi ani nedoví, co přesně narušitel zamýšlel. Místo, kam do areálu a poté do hospodářské budovy pronikl, je dostatečně vzdálené od zámku, kde pobýval prezident Václav Klaus. Ten byl v době incidentu na zámku, o všem byl informován a jeho život ohrožený nebyl, uvedl mluvčí hradu Petr Hájek.

Hradní stráž a policie teď budou zjišťovat, jestli neselhal bezpečnostní systém areálu v Lánech, a také to, zda si ostraha počínala tak, jak měla. Přesnou příčinu smrti muže určí až soudní pitva.

Pytláci číhali na jelena

Sobotní vniknutí do prezidentského sídla je výjimečnou událostí. V září 2004 zadrželi policie v lánské oboře nedaleko zámku dva pytláky s puškou opatřenou tlumičem a zaměřovačem pro noční vidění. Prezident podle policistů nebyl ohrožen, muži podle všeho číhali v oboře na jelena.

Zámek je veřejnosti nepřístupný

Raně barokní zámek Lány z roku 1652 vznikl přestavbou původního renesančního zámku z roku 1592. Od roku 1918 je majetkem státu a před rokem 1921 byl upraven na letní sídlo prezidentů republiky. Tomuto účelu slouží i dnes.

Poslední stavební úpravu zámku a jeho nejbližšího okolí provedl v letech 1921 až 1924 architekt Josip Plečnik. Zámek tvoří dominantu rozsáhlého parku, který vznikl teprve v polovině 19. století. Jako součást parku byl zřízen rybník, později také skleníky. Zámecký park navazuje na Lánskou oboru.

Zámek je veřejnost běžně nepřístupný, lidé mohou navštívit přilehlý zámecký park, a to od jara do podzimu i ve výroční dny narození a úmrtí prvního prezidenta republiky Tomáše Garrigua Masaryka, tedy 7. března a 14. září.