Čarodějné Petrovy kameny hrozí chladem

Zdroj: oficiální zdroj

Taky to s vámi tak škube? Není divu. Konec dubna byl odjakživa čarodějný.

Sice už máme dávno po čarodějnicích, na Petrovy kameny, kam se dámy na košťatech slétávaly, se můžete vydat tak či tak. Je to příjemná procházka a teď z jara to bude balzám na duši.

Říká se jim kamenní strážci hor. V Jeseníkách byste skalních útvarů podobným Petrovým kamenům našli na pětistovku. Nejrůznější skalní útvary tu slouží jako nepřehlédnutelné orientační body a jako majáky lákají k zastavení i odpočinku. Skaliska ční z lesních porostů nebo vystupují z travnatých plání a podtrhují malebnost a romantiku zdejší krajiny.

Nejchladnější místo v Česku

Petrovy kameny leží v Jeseníkách na hlavním hřbetu Hrubého Jeseníku nad Ovčárnou asi 1,5 kilometru od Pradědu. Tihle mackové se tyčí sedm metrů do výšky. Na šířku pak mají úctyhodných 25 metrů. Oblast je nejchladnějším místem České republiky a patří do přírodní rezervace Praděd.

Je u nás jen málo míst, ke kterým se váže tolik pověstí a zkazek. S Petrovými kameny se jich pojí víc než dost. Jméno si vysloužily podle pověsti, po mladém kováři. Ten se tam ukryl se svou dívkou, dcerou správce sovineckého panství, když před jejím otcem prchali. Podle jiných legend byly Petrovy kameny místem, kam se slétávaly čarodějnice, aby tam pořádaly své orgie.

Do naha a hurá na sabat!

V líčení sabatu si teologové skutečně libovali. Proto se taky zachovaly poměrně přesné popisy toho, jak takový slet čarodějnic obvykle vypadal. Sabat se obvykle konal za páteční noci na nějaké hoře nebo jen vyvýšeném místě. Na sabatu se sloužila mše, která měla zesměšnit Boha a zneuctít vše, co bylo pro křesťanskou církev posvátné. Součástí sabatu byly i odporné orgie, při kterých museli všichni účastníci projevit nejvyšší úctu a oddanost ďáblovi líbáním nejen jeho rukou a nohou, ale i holého zadku.

Oblíbeným odpočívadlem čarodějnic při jejich nočních sletech byly také kostelní věže. Čas si prý krátily ohryzáváním kostelních zvonů. Než mohla čarodějnice vzlétnout, musela se svléknout donaha, potřít si celé tělo ďábelskou mastí, připravenou podle tajných receptur, a pak mohla “vzlétnout".

Čarodějnická hnízda v zemích Koruny české

V zemích Koruny české se skutečný hon na čarodějnice rozpoutal až po skončení třicetileté války, a to hlavně ve Slezsku a na severní Moravě. Nejvíce bylo postiženo Jesenicko, losinské panství a Šumpersko, kde neblaze proslul svou krutostí, neúnavností a lstivostí Jindřich František Boblig. Za jeho působení tu byly popraveny stovky obětí, samozřejmě převážně žen.