Plesnivá koupelna? Už nikdy!

Koupelna se uklízet musí, jinak ji budete mít za chvíli plnou bakterií.

Pravidla pro správný úklid koupelny se trošku liší od zbytku bytu. Kdo chce mít koupelnu čistou a bez plísní, ten musí
dodržovat několik pravidel. A hlavně si musí dát pozor na osm rizikových míst.

Riziko číslo 1: pára

Koupelna je místnost, která se musí uklízet pravidelně, nejlépe každý den. Potřebuje se zde často a dobře větrat, aby se v ní nesrážela vlhkost. Kdo chce předejít srážení páry, potřebuje do koupelny ventilaci, vytápění a izolaci. Nejlepší je na větrání okno, které se dá otevřít. Třeba u panelákových bytů to však není možné, pak je potřeba po každém větším koupání vyvětrat alespoň pomocí ventilátoru. Pro vytápění je ideální vyhřívaný sušící rám na ručníky. Jednoduchý ale přitom účinný trik je napouštět do vany nejprve studenou a pak až teplou vodu. Tím snížíte množství páry na minimum.

Riziko číslo 2: umyvadlo

Umyvadlo by se mělo čistit každý den. Úplně nejlepší je, když se vytírá po každém použití, ale k tomu asi málokoho z rodiny přemluvíte. Stačí na to jen mokrá houbička, případně ji můžete namočit do slabého roztoku čistícího prostředku. Díky tomu ušetříte spoustu peněz za pozdější používání silnějších čistících prostředků. Současně tak zamezíte množení bakterií.

Riziko číslo 3: kohoutky

Na čištění je nejlepší starý zubní kartáček, který si namočíte do tekutého čistícího prostředku. Jen si dejte pozor u pozlacených kohoutků, které se snadno poškrábou. Použijte na ně raději jen měkký hadřík a teplou vodu. Vodní kámen se usazuje na všech stranách kohoutků. Nejhůř se odstraňuje pod kohoutky a okolo přípojky. Na tato místa využijte zvláštní čistič, který obsahuje kyselinu vhodnou na vodní kámen.

Babská rada: Na vodní kámen skvěle zabírá citron a ocet. Měly by se nechat působit, dokud vodní kámen nezmizí.

Riziko číslo 4: Závěsy a dveře

Tady můžete spoustě škod předejít. Už jen tím, že budete po sprchování poctivě roztahovat závěsy. Tak se k nim dostane vzduch, provětrají se a nebude se na nich tolik usazovat plíseň. Když už se na závěsy plíseň dostane, zbavíte se jí dost těžko. Doporučuje se vyprat je ve slabém bělicím roztoku. Na ten použijte asi jednu velkou lžíci bělidla na půl litru teplé vody. Bělidlo sice plíseň spolehlivě odstraní, ale bohužel nezabrání tomu, aby se nevrátila. Proti návratu plísní pomůže něco, co absorbuje vlhkost v koupelně, například silikagel. Ten pohlcuje vlhkost jako drak! Může snížit vlhkost uzavřeného systému až na 40 %! Stačí ho jen zavěsit do sprchovacího koutu nebo nad vanu a plísně nemají šanci.

Riziko číslo 5: zrcadla

Vlhkost nedělá dobře ani zrcadlům. Otírejte je slabým roztokem vody a octa. Nejlepší je ale vůbec nedopustit, aby se zrcadlo orosilo. Můžete používat speciální výrobky proti zarosení.

Babská rada: Stačí na sklo nanést trošku neředěného tekutého prostředku na mytí nádobí.

Riziko číslo 6: vana

Na vany z keramického smaltu používejte tekutý prášek. Dejte si pozor na koupelové soli, které smalt mohou poškodit. Akrylové vany se umývají tekutým čisticím prostředkem. Raději se vyhněte silnějším chemikáliím, ty mohou vanu poškodit nevratně. Platí totiž, že i když si ji necháte odborně chemicky vyšetřit nebo znovu nastříkat, už nikdy nebude tak odolná jako ta původní.

Riziko číslo 7: Dlaždice

Největší problém je pro ně tvrdá voda. Ta dělá na obkládacích dlaždicích skvrny, i když jsou jinak čisté. Na tyto fleky zabírá vyzkoušená babská rada: omyjte dlaždice roztokem teplé vody a octa (50:50) a pak plochu přetáhnětě rozkrojeným citronem. Nechejte chvíli působit a pak vše vysušte a vytřete.

Riziko číslo 8: všechno kovové

V koupelnách se vyhýbejte používání předmětů z kovu. Vlhkost, která je v koupelně vždy větší než jinde, je rychle poškodí. Vyhněte se proto železným odpadkovým košům, lékárničkám, sprchám a dalším podobným předmětům.