Historie: Jak vypadal digitální foťák roku 1975?

Byl neforemný, avšak uměl snímky posílat přímo na televizní obrazovku.

První digitální fotoaparát vyrobil inženýr Kodaku Steve Sasson už v roce 1975. Použil přitom několik na svou dobu nových technologií. Firma však v úspěch foťáku příliš nevěřila.

Směska technologií

Optickou soustavu si Sasson vypůjčil z malé kinofilmové kamery, kterou našel v kanceláři o patro níže. Na její stranu připevnil přenosný digitální kazetový rekordér.

K zařízení přidal šestnáct nikl-kadmiových baterií a tehdy přelomový typ CCD snímače. CCD (Charge-Coupled Device) slouží ke pro snímání obrazové informace.

"Shluk součástek jsem doplnil a/d převodníkem, pár tucty analogových obvodů, které byly spojeny s několika deskami tištěných spojů. Nyní máte přibližnou představu o tom, jak první přenosná digitální kamera vypadala," dodal Sasson.

Místo filmu kazeta

Přístroj nepoužíval k ukládání snímků film. Záznam totiž ukládal v digitální podobě na standardní kazetu. Obrázek bylo možné sledovat na speciálním zařízení, které data z pásky četlo a přepočítalo 100 jím zachycených linek na 400. Generovalo tak standard NTSC, který znaly běžné televize.

Sasson se svým výrobkem pochlubil známým a nadřízeným. Ti však byli velmi skeptičtí. "K čemu je pozorovat snímky na televizi?", ptali se. "Jak se budou obrázky ukládat? A jak bude vypadat elektronické album? Kdy se přístroj masově rozšíří mezi zákazníky?"

"Za 15 - 20 let," odpověděl vynálezce. Nemýlil se. Dnes má digitální kameru snad každý. Minimálně v mobilu.