Chraňte kreditky před internetem, kradou se

Zdroj: TV Nova

Pirátí řádí. Dávejte si proto pozor při platbách přes internet.

Nakupovat přes internet se nemusí vyplatit. Před zadáváním čísel kreditních karet do nejrůznějších webshopů spíše varujeme. Počítačoví odborníci totiž pozorují obrovský nárůst prodejů ukradených dat na internetových aukcích.

Data pocházejí z vykradených databank webových obchodů, které shromažďují data o provedeném nákupu. Situace se týká spíše zahraničních internetových obchodů, na ty české se nemusí vyplatit útočit. Stále více uživatelů však nakupuje i za hranicemi vod českého internetu. Měli by být proto opatrní.

Čtěte 15 rad, jak lépe ochránit svou kreditní kartu.

Dražší než kreditky jsou hry

Ceny, za které se prodávají zcizená čísla kreditních karet, klesly. Kompletní údaje o nich lze dnes koupit asi za 40 centů. Zajímavou položkou je kupříkladu prodej ukradených účtů online hry World of Warcraft, která se stala velmi atraktivním artiklem „černé ekonomiky“.

Některé z účtů této hry jsou při prodeji až stokrát dražší než třeba údaje o platných kreditních kartách. Kdo by si dříve pomyslel, že něco jako High Warlord’s Thunderfist (virtuální zbraň pro zabíjení skřetů) bude v aukci cennější než ukradené údaje o platinové kreditní kartě?

„Dokonce i v tomto virtuálním světě lze nalézt zcela reálné peníze pro útočníky,“ řekl Radek Smolík, ředitel české pobočky výrobce antivirů Symantec.

Po 8 dolarech se v průměru prodávají účty na eBay, hesla do poštovních schránek jsou dražší – stojí okolo 30 dolarů, bonitní bankovní účty lze koupit za 1000 dolarů.

Změna práce je nutná

Výrobci počítačových antivirů kvůli přemíře záškodnických programů mění zbraně a postup práce. Už nebudou blokovat nebezpečný software. Je ho příliš mnoho a nevyplatí se to. Experti tvrdí, že výhodnější bude identifikovat a povolovat pouze prospěšný software, všechen ostatní pak automaticky zakazovat.

Už data shromážděná loni ze 120 miliónů počítačů celého světa ukázala, že internetem koluje na 1 200 0000 variant nebezpečných kódů. Odborníci jsou přesvědčeni, že 65% veškerého unikátního software, který se loni dostal k uživatelům, byl záškodnický.

Identifikace a zakazování škodlivého kódu se v počítačové terminologii někdy označuje jako tzv. „blacklisting“, tedy blokování nežádoucích programů. „Whitelisting“ je potom povolování důvěryhodných aplikací.