Předpověď je očekávání (budoucího vývoje či stavu) na základě racionálních předpokladů a nasbíraných dat, ze kterých lze vycházet. Nejistota všech předpovědí je dána skutečností, že budoucí vývoj jakýchkoli jevů ve světě není možné z praktického výpočetního hlediska důsledně, do detailů postihnout. Vývoj světa (realitu) proto mohou lidé vnímat jako statistický (stochastický), nikoli deterministický neboli přesně předurčený.
Na úrovni mikrosvěta, popisovaného kvantovou (částicovou) fyzikou, se při současné úrovni poznání dokonce svět jeví jako z principu statistický, tedy nikoli předem předurčený, a tudíž z podstaty není jednoznačně předvídatelný. Předpovědi (i ty nejlepší) jsou proto vždy založené pouze na pravděpodobnostech. Pravděpodobnosti pak jsou odhadované na základě teorie (např. fyzikální, ekonomické…) či na základě vývoje v minulosti, pokud lze aspoň přibližně předpokládat, že je možné na základě minulosti odhadnout budoucí vývoj.
V případě složitějších jevů, kde výsledek ovlivňuje mnoho faktorů (příčin), se mnohdy (pokud je to účelné) využívají takzvané pravděpodobnostní modely (např. v meteorologii či při odhadu šíření virů).
Předpověď se označuje také jako prognóza, popřípadě predikce.