Dnes jsme měli volit. Klaus zuří, Melčák jásá. A co vy?

Zdroj: TN.cz

Česko jde k volbám. Právě takhle si ještě nedávno každý představoval hlavní zprávu dnešního dne. Všecho je ale jinak. Kdo na tom vydělal, a kdo naopak tratí?

Nakonec z nich ale sešlo. Nové vlády se tak Česko po politických tahanicích o listopadový termín voleb dočká příští rok na jaře.

Volební lapálii vlastně odstartoval už březnový pád vlády Mirka Topolánka. Podívejte se na reportáž z 24. března.

Následovalo sestavení úřednického kabinetu Jana Fischera a nakonec i vyhlášení říjnového termínu předčasných voleb. Stalo se ovšem něco, co novodobá česká historie nepamatuje: vyhlášené volby se nekonají.

Poslanci si zkrátili volební období ústavním zákonem, což otevřelo cestu k předčasným volbám. Uzavřela ji ale stížnosti poslance Miloše Melčáka a rozhodnutí Ústavního soudu, který této stížnosti vyhověl.

Poslechněte si část odůvodnění zářijového rozhodnutí soudu:

ČSSD krátce nato odmítla hlasovat ve Sněmovně pro druhý pokus, kterým chtěli politici zařídit volby v listopadu. Došlo by ke komplotu proti ČSSD, vysvětlil náhlý obrat Jiří Paroubek.

Lidé si kvůli zrušení mimořádných voleb ušetří v říjnu případnou cestu do volební místnosti. Na druhé straně veřejnost z daní zaplatí desetimiliony korun, které stát vynaložil na zbytečnou organizaci. Zmatky kolem termínu voleb pak lidi ještě více otrávily a utvrdily v odporu k politice.

KDO NA VOLBÁCH PRODĚLÁ

"Chování politiků vede k pasivitě společnosti, a to bez rozdílů profesí nebo společenského postavení. Lidé jsou otrávení a nepůjdou k volbám," varoval psycholog Slavomír Hubálek. Poslední průzkum hovoří o tom, že polovina lidí je nespokojená se situací v Česku.

Na zrušení voleb doplatily některá města a obce, v nichž byly přípravy v plném proudu. Například v Přerově měli zamluvené volební místnosti a sehnané členy komisí. Pak bylo všechno jinak. Podívejte se na reportáž z 11. září.

Stát zatím vyčíslil náklady na přípravu voleb na více než 122 milionů korun. Nejvíc peněz spolkl Český statistický úřad. "Jsou to zhruba tři čtvrtiny celkové částky," sdělil už dříve mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka. Statistici se ale brání, že zhruba 35 milionů se dá využít pro červnové volby nebo i jinak.

O peníze přišly velké i malé politické strany. Ty nejmenší, neparlamentní tvrdily, že je ztráta prostředků vydaných za kampaň zruinuje. Podívejte se na reportáž ze 16. září.

Někteří poslanci, kteří už znovu nekandidují, přišli o možnost odchodného. Nejvíc by si na účet připsala Lucie Talmanová z ODS, která by jako místopředsedkyně Sněmovny dostala 468 800 korun hrubého. Mimořádných peněz se ale ani ona ani třeba Karel Šplíchal z ČSSD, Marek Benda z ODS nebo lidovec Libor Ambrozek nedočkají. Na druhé straně budou až do června pobírat řádný plat a náhrady.

KDO NA VOLBÁCH VYDĚLÁ

Zdroj: TN.cz

Vhod mohla změna přijít poslancům Strany zelených nebo lidovcům. Předvolební preference jim totiž nepřejí a vypadá to, že by se tyto strany nemusely vůbec do příští Sněmovny dostat. Zelení tak přijdou například o post ministra životního prostředí.

Poslední předvolební průzkumy najdete TADY.

Preference naopak přejí ČSSD. Ta by získala nejvíce křesel ve Sněmovně. Nová strana TOP 09 by předstihla komunisty.