Odborníci: Mzdy rostou, ale nestojí to za řeč

Průměrná mzda ve 2. čtvrtletí činila 23.513 Kč. Nejčastější mzda je ale o několik tisíc nižší, upozorňují ekonomové.

V soukromé sféře je průměrná mzda na 23.415 Kč, zatímco nepodnikatelský sektor pobírá v průměru 23.937 Kč. Mzda v nepodnikatelském sektoru je tak stále vyšší než v podnikatelském. To není typické a můžeme si být jistí, že se to brzo změní, píše Vladimír Pikora, hlavní ekonom Next Finance.

Pro ekonomy však není ani tak důležitá samotná částka, jako spíš její růst. Meziročně se průměrné nominální mzdy zvýšily o 2,4 %, což odpovídalo našemu očekávání. Tento vývoj zapadá do posledního trendu. 1. kvartál byl z pohledu růstu nejslabší od roku 2000 a druhý kvartál je druhý nejslabší. Ekonomika se stále ještě nestačila vzpamatovat z nedávné recese a trh práce včetně mezd reagují s určitým zpožděním.

ČTĚTE TAKÉ:

Češi brali ve 2. čtvrtletí průměrně 23.513 korun

Máme to nejhorší za sebou, ale růžové to nebude

Na druhou stranu nemusíme zoufat, zdá se, že to nejhorší máme již za sebou. Mzdy sice ještě moc nerostou a nezaměstnanost zůstává nehorázně vysoko, ale už roste počet přesčasových hodin. To je začátek ozdravného vývoje. Nyní zaměstnavatelé přetěžují stávající pracovní sílu. Až z ní vymáčknou vše a zakázek bude přibývat, naberou další lidi. Vetší hlad po zaměstnancích pak zvýší i mzdy.

Jsou zde ale dva háčky. Tím prvním je, že musí ještě přibýt zakázek, a to je při pohledu na skomírající Ameriku velkou otázkou. Druhým háčkem je, že s růstem mezd to v soukromé sféře nebude horké. Veřejná sféra totiž bude v honbě za úsporami mzdy snižovat a bude propouštět, takže nepodnikatelskou sféru budou opouštět zaměstnanci. Ti budou přecházet do podnikatelské sféry, aniž by šroubovali své mzdy nahoru. Budou rádi, že mají nějakou práci. Aby mzdy v příštím roce skutečně rostly tempem, které stojí za řeč, muselo by být nových zakázek opravdu hodně, a to se zatím nezdá.

Pozor – statistika je ošidná

Znovu je třeba připomenout, že se jedná o průměr, nikoli o nejčastější mzdu. Nejčastější mzda je v ekonomice o několik tisíc nižší. Zhruba dvě třetiny lidí na průměrnou mzdu nedosáhnou. Navíc mzda se uvádí před odvodem příslušné částky na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení, politiku zaměstnanosti a zálohy na daně z příjmu. Nejde tedy o čistý příjem.

Dokonce nejde ani o "hrubý příjem“ v pravém slova smyslu, protože takto vykazovaná mzda neobsahuje částky, které platí na sociálním a zdravotním pojištění za zaměstnance zaměstnavatel. Takže vykazovaná průměrná mzda je nižší, než jsou náklady zaměstnavatele na zaměstnance. Současně je však vyšší, než kolik dostane zaměstnanec do kapsy. Přímo tuto částku tedy nikdo reálně neuvidí, leda zaměstnanec vypsanou na výplatní pásce coby určité fiktivní číslo. Vedle toho průměr zkresluje i proto, že nezapočítá celou řadu klíčových benefitů, bez nichž by některé profese asi nikdo nedělal - ať už se jedná o pohostinství, zemědělství či stavebnictví.

Takže je otázkou, zda má vůbec smysl tuto statistiku zveřejňovat, když má tak nízkou vypovídací hodnotu. Např. do našich modelů vkládáme průměr celoroční a i k němu přistupujeme velmi obezřetně.

Kdybychom chtěli být hodně příkří, řekli bychom, že je tato statistika dobrá tak akorát k tomu, aby rozzlobila zaměstnance, kteří pobírají podprůměrnou mzdu, což je většina. Většinu lidí tedy dnešní statistika rozzlobí. A co je horší, rozzlobí je i příště. I příště bude se stávající konstrukcí dat říkat většině lidí, že jsou podprůměrní, což si přeberou tak, že jsou horší než většina – a to není pravda. Statistici by proto vždy s touto statistikou měli uvádět i nejčastější mzdu, která se pohybuje na trošku nižších hodnotách a je většině lidí bližší.

Současná statistika vede k tomu, že jsme se v nedávno zveřejněném průzkumu mezi středoškoláky dozvěděli, že očekávají svůj nástupní plat kolem 25.000 korun. To bohužel v průměru jistě nedosáhnou a budou na startu své kariéry hodně frustrovaní, což společnosti jako celku rozhodně nepomůže.

PSALI JSME:

Představa českých studentů: v prvním zaměstnání plat přes 25 tisíc

Sektorový pohled je ještě smutnější

Ačkoliv průměrná nominální mzda v celé ekonomice meziročně vzrostla o 2,4 %, vývoj se velmi lišil v jednotlivých odvětvích. V některých odvětvích dokonce průměrná mzda poklesla. Pokles mezd přišel třeba v dopravě a skladování nebo ve vzdělávání, kde byly už předtím platy dost nízké. Naopak sektor „těžba a dobývání“ si připsal na mzdách více než 10 %. Stejně jako v minulosti se proto rozevřely nůžky mezi segmenty v ekonomice. Tento trend přitom bude podle nás pokračovat. To je dáno nejen ziskovostí, ale i vzděláním a kvalifikací zaměstnanců v tom kterém odvětví.

Nezapomínejme na inflaci

Abychom však mohli objektivně posoudit, kolik si mohli zaměstnanci za své mzdy skutečně koupit, musíme vzít v úvahu růst mezd očištěný o inflaci – tedy reálné mzdy. Reálné mzdy rostly o 1,2 %, a to je ještě horší výsledek než v předešlém kvartále. Jen připomeňme, že za celý rok 2009 rostla reálná mzda o 3,0 %. Inflace z titulu růstu mezd se tedy rozhodně bát nemusíme. Objem vyplacených mezd i přes růst průměru vzrostl nominálně jen o 0,3 %. To je dáno skutečností, že počet zaměstnanců se snížil o 2,0 %. Jinými slovy, když zanedbáme sociální dávky, domácnosti jako celek jsou letos reálně chudší i s vyšší průměrnou mzdou než před rokem. To se odráží také ve velmi slabé spotřebitelské poptávce.

Zapadá to všechno do sebe, není někde chybička?

Mohlo by se zdát překvapivé, že reálné mzdy i v době poklesu zaměstnanosti rostou. Překvapivé to není. Podniky po problémech s pracovní silou v letech 2007 a 2008 propouštěly jako první ty zaměstnance, do kterých v posledních letech příliš neinvestovaly, a ti mají obvykle podprůměrné mzdy. Jejich práci lze lépe nahradit technologií, nebo jejich práci může snadno zastat někdo jiný s nižšími mzdovými požadavky. Propouštění méně placených lidí pak vede k tomu, že se jen maličko nižší balík peněz rozpočítá mezi výrazně méně lidí, což tlačí průměr nahoru.

Mezinárodní porovnání

Leckomu možná zlepší náladu, že na Slovensku činila ve druhém kvartále průměrná mzda 758 eur, a je tedy zhruba o 20 % nižší než v ČR (přepočteno na eura). Reálně přitom rostou slovenské mzdy jen o 1,5 %, takže Slováci Čechy jen tak nedoženou.

Co čekat?

Co nás čeká v nejbližších kvartálech? Očekáváme, že ten nejpomalejší růst mezd máme již za sebou. Ekonomika vykazuje známky zlepšení. Nicméně mzdy budou reagovat s velkým zpožděním. Rok 2010 ještě bude ve znamení úspor soukromého sektoru.

Rok 2011 pak bude hlavně ve znamení úspor veřejného sektoru. Tlak na růst mezd bude proto velmi mírný. Argument inflace při mzdových vyjednáváních bude nevěrohodný. V roce 2010 očekáváme růst průměrných mezd kolem 2,6 %. Nejčastější mzdy však porostou pomaleji. Objem vyplacených mezd letos opět poklesne. Koncem roku 2010 očekáváme průměrnou mzdu již nad 1080 euro. Za většinou nárůstu ale bude stát jen silnější koruna.

A co nás čeká dlouhodobě? Ačkoli mzdy stále rostou, bude mzdové dotahování západní Evropy během na velmi dlouhou trať. Ty nejoptimističtější výpočty ukazují, že Čech bude brát stejnou mzdu jako Němec nejdříve v roce 2037. V nejbližších letech přitom překleneme největší propast a malý zbývající rozdíl budeme dotahovat po druhou polovinu období.

Existují však i teorie, že dotahování bude ještě výrazně delší. Stačí se podívat na mzdové rozdíly v Německu, kde bývalá NDR stále nedotáhla západní země. Takové podpory, jako měla NDR, se přitom od nikoho nedočkáme. Modely, které počítají s tím, že české mzdy budou dohánět západoevropské, jsou založeny na předpokladu konvergence ekonomik, který byl v posledních letech mezi teoretiky velmi populární. Bohužel praxe ukazuje, že řada ekonomik jako třeba Portugalsko nekonverguje. Proč bychom měli dlouhodobě konvergovat my? Proč bychom měli mít někdy plat jako Němci, když ho nemají a nebudou mít Portugalci? Portugalskou konvergenci zastavilo zejména zavedení eura. Na druhou stranu paušálně vinit pouze a jen euro nelze, protože na Slovensku konvergence stále pokračuje.

Vladimír Pikora
Hlavní ekonom
Next Finance s.r.o.