Semafor slaví 50 let. Vzpomínky na Grossmana i Matušku

Kdo by neznal hity jako Pramínek vlasů, Malé kotě nebo třeba Krajina posedlá tmou. To je jen zlomek toho, čím nás obohatilo divadlo Semafor.

Galavečer oslavujícího Semaforu začal vzpomínkou na zesnulé členy Semaforu, v retrospektivě nechyběl Jiří Šlitr, Jiří Grossman, Miroslav Horníček nebo Waldemar Matuška.

Název nezískalo divadlo náhodou, slovo semafor je složeninou slov SEdm MAlých FORem a dnes je to právě 50 let, co tu měla premiéru první divadelní hra z pera dvojice Suchý - Šlitr.

Podívejte se na sestřih toho nejlepšího ze Semaforu

Divadlo se stalo velice populární hlavně v 60. letech. Sehnat lístky na Suchého, Šlitra a spol. bylo skoro nemožné. Smrt Jiřího Šlitra v roce 1969 byla ale pro divadlo kritickým okamžikem a mnozí předpovídali jeho zánik.

Spoluzakladatel Jiří Suchý to ale nevzdal a napsal několik nových divadelních her. Díky tomu mohlo divadlo vychovat desítky slavných zpěváků a herců, kteří vyrazili na sólovou dráhu.

Semaforu ale zůstala věrná Jitka Molavcová, která v Semaforu hraje již čtyřicátou sezonu.

“Nebylo mi ani dvacet a už jsem zpívala. Přišla do divadla jako šansoniérka na počátku sedmdesátých let,“ říká Jitka Moravcová. Spolu se Suchým pak tvoří už desítky let legendární duo Jonáš a Melicharová.

Podle divadelních kritiků je role divadla Semafor pro českou divadelní scénu zcela zásadní. “Bez Semaforu by nebylo moderní divadlo, písničkáři a folkaři by nebyli,“ přiznává divadelní a literární kritik Vladimír Just.