SuperStar: Klony útočily

SCALEXOVA GILOTINA sledovala, komu setnout hlavinku za nepovedený pokus o Jacksona či Madonnu.

Když jsem posledně slyšel, že se v tomto kole budou zpívat skladby Madonny a Michaela Jacksona, říkal jsem si, že to bude pro soutěžící zívačka, já v Gilotině rozdám osm desítek a bude hotovo. Nikdy bych neřekl, že právě toto kolo bude pro soutěžící větší oříšek než třeba zpěv s bigbandem.

Soutěžící měli v podstatě tři možnosti. Buď ctít originál a v maximální míře se pokusit o přiblížení se původní interpretaci, nebo si to upravit do stylu, ve kterém jsou si jistí, případně to předělat nějak úplně jinak. Všechny tři způsoby jsou riskantní. Při prvním mohou být zpěváci označeni za pouhou kopii, která nepřinesla nic nového, při druhém jim může být vyčítáno, že si tím svůj výkon usnadnili a při třetím se může stát, že si zvolí úplně špatný směr.

Jak se s tím v madonnovsko-jacksonovském večeru soutěžící popasovali?

Leona Šenková – Beat It (Michael Jackson)

Hned první výkon kola mě po pěvecké stránce nadchnul. Skladba si vysloužila více zrockovanou aranži, Leona nasadila chraplák a z pódia se valila energie, která rozmetala mé původní pochyby o vhodnosti Jacksonovy skladby právě pro tuto soutěžící. Kdyby Leona vyrazila na koncert do Strašic, tak jim ten dům s nevysvětlitelnými úkazy během dvou vteřin shoří a bude po záhadě.

Vynikající výkon, který měl ale jednu obrovskou slabinu a tou je Leonina angličtina. Ta byla tentokrát ještě tragičtější než kdy předtím. Čekal jsem, jestli se v závěrečných titulcích nedočtu: ”Jazykový poradce: Anna Dajdou Gleisnerová.” Doufám, že pokud si Leona v budoucnu bude vybírat další cizojazyčné pecky, že si k nim sežene na pomoc rodilého mluvčího. Na druhou stranu – hledáme Česko Slovenskou superstar, takže za jazyk body strhávat nebudu. Navíc Leona jasně prohlásila už v minulých kolech, že anglina není její silná stránka a nemá smysl ji za to potápět v každém kole. Hodnotím zpěv a zábavnost vystoupení a to je pro mě za deset bodů z deseti.

Monika Bagárová – This Used To Be My PlayGround (Madonna)

Propána, co se to s tou Monikou děje? To je třetí výkon v řadě, který je velmi slabý. Monika v semifinálových a Monika ve finálových kolech, to jsou úplně jiné osobnosti. Intonace v nižších polohách velmi plavala, ve vyšších to kvalitativně dohnala, ale celkový dojem z oné skladby je takový neuspořádaný. Tentokrát mi to přišlo jako velmi slušné karaoke, ale žádný dechberoucí zážitek to nebyl. Jestli Monika toto kolo ”přežije”, tak bude příště muset pořádně zabrat, protože mám dojem, že už ze své semifinálové slávy těžit nemůže. Diváci chtějí vidět plnokrevný kvalitní výkon. Ten se tentokrát nekonal ani náhodou. Musím dát šest bodů z deseti.

Miroslav Šmajda – Dirty Diana (Michael Jackson)

Anglický, lehce neslušný výraz ”What the fuck?” neboli ”Co to ku*va bylo?” je naprosto na místě. Tohle přece nemůže Miro myslet vážně? Křeč, póza, parodie. Chápu, že fanynky mohly být z rozhalené košile paf, ale na mne z celého Mirova vystoupení dýchal kalkul a neupřímnost. Nepochybně do toho dal spoustu energie, spoustu práce, nácvik určitě nebyl jednoduchý, ale výsledek byl bohužel nepřesvědčivý. Tohle si mohli dovolit průkopníci heavymetalu v osmdesátých letech minulého století. Jak trefně podotkl Paľo Habera, už scházel jen ventilátor, který by klečícímu Mirovi čechral vlasy. Mirovi dávám tři body z deseti a i to jen za první polovinu písně, protože pak se to změnilo v něco neuvěřitelného (a tentokrát to nemyslím pozitivně). Poslouchat a sledovat posledních třicet vteřin bylo utrpení. Miro, tudy ne! Už nikdy!

Jan Bendig – Heal the World (Michael Jackson)

Michael Jackson byl velmi citlivý člověk, problémy tohoto světa se ho hodně dotýkaly a písně, které na toto téma tvořil, nebyly žádná kalkulace. Tohle je jedna z typických skladeb tohoto druhu a vyžaduje si velkou dávku citu. Nedovedl jsem si představit, že by Honza byl schopen ve svém věku něco takového předvést. Mýlil jsem se a až dodatečně jsem si uvědomil, že Jan je přeci s přehledem ten nejemotivnější člověk z celé finálové skupiny.

Písničku podal bez zbytečných manýr, zazpíval ji velmi vkusně a zábavně a i když jsem se vyděsil, jestli to s tou spoustou dětiček na pódiu nebude příliš kýčovité, nakonec jsem zjistil, že se opět velmi bavím. No jak to ten Honza dělá? Není o čem diskutovat. Deset bodů z deseti a podle mne nejlepší a nejpříjemnější výkon kola. Tohle byla opravdu pocta Jacksonovi se vším všudy.

Ben Christovao – Don't Tell Me (Madonna)

Ben mi v tomto kole dokázal, co si myslím už dávno – že by se v showbyznysu rozhodně neztratil. Pokud nebude zpívat naživo, ale pojede na playback, bude úžasný. Každý pohyb, každé gesto, mimika, sundání klobouku a samozřejmě bezchybná taneční složka, to vše z něj dělá jasnou hvězdu. Když může na playback zpívat Karel Gott a nikomu to nevadí, proč by to mělo vadit u Bena (který navíc tančí lépe než božský Kája)? Ben bude vždycky tíhnout k tanečnímu stylu muziky a pro ten je lepší natočit zpěv ve studiu, trochu si s ním pohrát, prohnat několika efekty a vytvořit tak po zvukové stránce něco, co se živě provést nedá.

Dnes při hodnocení Bena paradoxně zcela pominu jeho zpěv. Pozorně jsem sledoval jeho vystoupení, nechal ho na sebe působit a pozoroval jsem sám sebe a to, jak mne to baví. A zjistil jsem, že je mi ten zpěv naprosto ukradený, protože mě Ben doopravdy bavil. Choreografie, výraz, tanec, oblečení... prostě výborné. Devět bodů z deseti. A dovedu si představit, že s dobrým producentem si Ben vyrobí takové playbackové podklady, že si z toho nakonec všichni kecnem na zadek. A mimochodem, i v tom opravdovém zpěvu se Ben kolo od kola zlepšuje.

Denis Lacho – You Are Not Alone (Michael Jackson)

Přiznám se, že zrovna tahle skladba Michaela Jacksona mi přijde nepříliš povedená a zdá se mi příliš plochá a monotónní. Denis tu podle mě neměl skoro žádný prostor k tomu, aby na ní mohl něco zajímavého předvést. Těžko mu něco vyčítat, zpívá dobře, hlas má zajímavý, možná toho cukru mohlo být méně, ale takhle to nejspíš Denisovy fanynky ocení nejvíce. Já bych příště uvítal bohatší song s možností výraznějšího projevu. V rockovém kole by se něco takového mohlo konat. Pro dnešek dávám Denisovi sedm bodů z deseti.

Dominika Stará – Like a Virgin (Madonna)

Že je Dominika zpěvačkou mnoha poloh už jasně předvedla. S přehledem zvládla náročnou Laru Fabian i totální popárnu od Kim Wilde. Takže nejslavnější popová pecka od Madonny nebyla absolutně žádný problém a až na několik drobných zakolísání, způsobených tím, že se Dominika soustředila trochu víc na tanec, to bylo výborně zazpívané. Pódiová práce výborná a i když se s Dařinými výroky typu ”Madonna by to tak nezazpívala ani z pěti procent” nemůžu pokaždé ztotožnit, tak v tomhle případě se mi Dominičino podání opravdu líbilo víc než to Madonnino. A neshoduju se s porotou ani v tom, že je její hlas příliš dětský – copak neslyšeli originál z doby, kdy to Madonna poprvé nazpívala? Dětštěji už by to zazpívala jen Aťka Janoušková. Dominice dávám devět bodů z deseti.

Martin Chodúr – Billie Jean (Michael Jackson)

Musím přiznat jednu nečekanou věc. Dneska mě Martin bavil méně než jiní. Ano, předvedl Chudwalk a Jacksona kříženého s cirkusovým medvědem, ale já nechci, aby byl Martin pokaždé za komika a aby pokaždé vymýšlel něco zábavného, jako svého času skupina All X v X Factoru. Mně bohatě stačí, když perfektně zazpívá a to se tentokrát tak docela nekonalo. Stále je sice o level nad ostatními, ale v některých pasážích tlačil na pilu tak moc, že vylámal pár zubů, přeskakoval mu hlas a z určitých pasáží se trochu vylhal svými tomjonesovskými skluzy (skvělý způsob, jak přečůrat problémy s intonací a ještě vypadat jako machr). Ale žádné velké zklamání to nebylo. Za to, že dávám osm bodů z deseti, si Martin může sám, neměl si nasazovat laťku tak vysoko.

Příště tedy rockové kolo, takže doufám, že dnes diváci nepošlou domů někoho, kdo by nám právě v kole plném tvrdých pecek mohl předvést něco opravdu výživného.

..: Vše o Česko Slovenské Superstar najdete ZDE