Poledňáková prozradila, v čem tkví úspěch jejích filmů

Zdroj: Mediafax

Na Filmovém festivalu jsme potkali i oblíbenou českou režisérku Marii Poledňákovou. Ta nám mimo jiné prozradila tajemství svého úspěchu.

Váš poslední film Líbáš jako ďábel je, stejně jako ty předchozí, velmi úspěšný. Jak to děláte, že vaše filmy mají Češi tak rádi? 
"Žádný univerzální návod neexistuje. Kdyby byl návod, tak by to dělal každý. Já to dělám tak, že si řeknu, co bych netočila. Pak tam zbude tak 5 % námětů, které si myslím, že by diváky mohly zaujmout. Jinak je to velká alchymie, dostat se do kontaktu s diváky prostřednictvím filmového plátna. Velkou roli hraje nejen příběh, ale i obsazení. Já si dávám na všem záležet."

Podle čeho vybíráte herce do svých filmů? 

"Když píšu scénář, tak se mi postava rodí v hlavě a asi tak v polovině už si začínám představovat, kdo by to mohl hrát. Když si představím herce, tak mi to pak jde líp. Samozřejmě jsou ale i výjimky, kdy herce hledám dlouho. To byl i případ filmu Líbáš jako Bůh, kdy jsem neměla herečku pro hlavní postavu. Pak jsem ale viděla Kamilu Magálovou a bylo jasno."

[IMAGEBOX_1041718]Jiří Mádl nemůže hrát fotbal. Víme proč[IMAGEBOX_1041718]

Tady na Festivalu v Karlových Varech se hrají spíše alternativní snímky. Nemrzí vás, že diváci nemají šanci vidět žádný film od vás?
"Nemrzí. Já si myslím, že všechno má své místo. Je pozoruhodné, teď nemluvím o Karlových Varech, ale třeba o festivalu v Cannes, kde lidé chodí v drahých róbách a diamantech po červeném koberci, kde všechno září a svítí, a pak se tam promítají filmy o Pákistánu a o Iráku. Ono to má všechno něco do sebe."

Co máte teď v plánu? Budete něco točit?
"Mám v plánu odpočívat a vyčistit si hlavu. Natáčení byl velký zátah. Natočit film Líbáš jako ďábel bylo velmi těžké, ale myslím si, že se hodně povedl (úsměv)."