O deset let přežil svou smrt, boj o život nevzdává

S nepřízní osudu bojuje vsetínský malíř Petr Čapák, který navzdory prognózám lékařů stále vzdoruje smrti.

“Trpím svalovou dystrofií, což je úbytek svalů a onemocnění, které nejde léčit, takže lékaři mi dávali šanci, že se dožiji nanejvýš dvaceti let, možná ani to ne. A já letos oslavil třicítku,“ usmívá se Petr Čapák, který momentálně leží na ARO vsetínské nemocnice, protože už bez pomoci přístrojů nemůže dýchat.

Každou návštěvu vítá s úsměvem na rtech, a přestože mu mluvení dělá problémy, ochotně o sobě vypráví. Příliš radostných let však Petr Čapák neprožil. Krutý osud si totiž nevzal na mušku jen jeho, ale celou rodinu.

“O dva roky starší bratr Karel trpěl stejnou nemocí jako já, a zemřel ve třiadvaceti letech,“ šeptá Petr s tím, že už nemá ani otce. Toho totiž zabila v pominutí smyslů Petrova matka, která už svůj úděl neuměla déle snášet.

Petr Čapák se pak upnul na umění, které mu pomohlo všechno zlé překonat, mamince odpustil a naopak je to on, kdo jí dnes dodává sílu žít.

“Začal jsem malovat a skládat hudbu, strašně mě to nadchlo,“ říká Petr, který namaloval přes pět set obrazů, jež vystavoval v různých městech po celé republice. “Teď vystavuji obrazy na vsetínské radnici,“ doplňuje Petr, který i přes svůj současný stav, kdy už nemůže hýbat ani končetinami, a dýchají za něj přístroje, stále věří, že se ještě vrátí domů.

“Chtěl bych ještě něco namalovat,“ říká tiše. "Ještě pořád mám plány do budoucna, ještě jsem to nevzdal,“ usmívá se statečný muž, z něhož stále tryská touha po životě a dobrá nálada.