PŘÍBĚH: Přišla o byt, žila v autě. Odtáhli jí ho, bydlí na zemi...

Osud bezdomovkyně z Kostomlat pod Milešovkou vyvolává v někom soucit a v jiném zlost. Co z toho si žena zaslouží? Posuďte sami.

Čtyřiašedesátiletá Jaroslava Medunová ze severu Čech spí na holé zemi pod otevřeným nebem. Už vloni přišla o střechu nad hlavou, když nemohla splácet hypotéku a banka jí sebrala dům.

Nejdříve proto žila několik měsíců ve staré nepojízdné škodovce v Kostomlatech pod Milešovkou.Více TADY.

Škodovka byla zaparkována vedle domu jejího bývalého manžela, ten s ní ale nechce mít nic společného.

Podnikateli bylo líto psa

Na podzim loňského roku se po zveřejnění ženina příběhu našel dobrodinec, který jí zaplatil pětiměsíční nájem v bytě 3+1 v Krupce na Teplicku. Jaroslava Medunová má totiž pětiletou rotvajlerku Cindy a kvůli ní nechce jít do domova důchodců nebo do pečovatelského ústavu.

Zimu tedy žena se psem přežila v Krupce. Slibovala, že si najde práci a bude si platit nájem sama. To ale neudělala. Smlouva na pronájem tak vypršela, a proto se staronová bezdomovkyně vrátila i se Cindy do Kostomlat.

Škodovku nechal bývalý manžel odtáhnout

Tam na ni ale čekalo překvapení, když po pár dnech nechal její bývalý manžel odtáhnout škodovku, v níž se chystala opět živořit. Teď už nemá důchodkyně kam složit hlavu, spí proto pod širým nebem, veškeré svoje věci má v pár igelitkách.

Aby toho nebylo málo, někdo jí ukradnul peněženku s doklady a posledními penězi.

Rodina s ní nechce nic mít

V Kostomlatech má sice Jaroslava Medunová bývalého manžela a dva syny, nikdo se k ní ale nehlásí. Z její řeči je patrné, že svého psa se nevzdá ani za nic, a podle jejích příbuzných jí není jen tak něco dobré. Vloni se mohla chodit alespoň koupat k sestře a snacha jí prala prádlo, letos se s rodinou už ale tak rozkmotřila, že jí syn prý nechce udělat ani kafe.

Důchodkyně si nechce nechat pomoci

Starostka Kostomlat pod Milešovkou Eva Krejsková jen bezradně krčí rameny "Paní Medunová veškerou pomoc odmítá, už jsme to několikrát zkoušeli i přesto, že není naší občankou. Bylo nám jí ale líto. Místo toho jsme se dočkali z její strany jen hrubostí,“ vysvětluje.

"Ráda bych jí pomohla, ale ona ze svých požadavků nesleví, teď tam jen sedí a čeká, kdo další jí zase pomůže a nájem jí někde zaplatí,“ dodává starostka.