Squateři se nastěhovali do bytů. Miladu nám to nenahradí, říkají

Squateři z vily Milada se přestěhovali do domu v Truhlářské ulici. Jejich první dojmy zachytila naše kamera.

Je pondělí, krátce po poledni a k domu s číslem 11 v Truhlářské ulici přijíždí už několikátá dodávka. Když zaparkuje, otevřou se dveře a mladí lidé začnou vyprazdňovat nákladový prostor, aby mohla odjet pro další várku.

“Je to celkem hektické. Se stěhováním jsme začali ráno a bude asi ještě dlouho trvat, než prostory, které budeme po dobu několika měsíců obývat, budou vypadat podle našich představ. Z jednoho bytu jsme zatím udělali takové skladiště, kam uložíme veškeré věci, které jsme přivezli z Milady,“ vysvětluje nám jeden ze squaterů v průběhu stěhování.

S místem, které za několik málo dnů začne žít podle vlastních pravidel, se přišla rozloučit osmdesátiletá Antonie Nademlejnská. V domě žila do letošního ledna 65 let.

Zdroj: Jindřich Kodíček

“Je mi to tak všechno lito, že někdy v noci nemůžu ani usnout,“ stěžovala si při pohledu na holé zdi, mezi nimiž vychovala pět dětí.

Stejně jako ona, i většina bývalých nájemníků opustila své byty dobrovolně. Dnes by se stávající nájemníci pětipatrového domu dali spočítat na jedné ruce. Squateři odmítají, že by se stali pákou sloužící k jejich vystěhování. Nejsme ničí loutky, říkají.

“Nevím co k tomu mám říct. Doufám, že nenastanou problémy s rušením nočního klidu, protože hned nad restaurací je hotel a to by určitě nebyla dobrá vizitka pro naše hosty,“ konstatuje manažer restaurace a hotelu, které sídlí v domě přes ulici.

Zobrazit všechny fotky (15)

Squateři jsou rádi, že mají kde být. Prostory si chtějí upravit k obrazu svému. "Miladu nám to nenahrazuje," dodávají však jedním dechem. "Není to adekvátní náhrada. Je to pro nás dočasné řešení," řekl nám jeden ze squaterů.