Karadžič opět požádal haagský tribunál o odložení procesu

Bývalý bosenskosrbský prezident Radovan Karadžič, který se před haagským tribunálem zodpovídá z válečných zločinů spáchaných během bojů na Balkáně, opět požádal soud, aby odložil pokračování jeho procesu. Informuje o tom ve středu rádio B92.

Proces s Karadžičem, který se hájí sám, by měl u Mezinárodního trestního tribunálu pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii (ICTY) po letní pauze pokračovat 17. srpna.

Někdejší vůdce bosenských Srbů žádá o odklad o tři týdny, aby mohl prostudovat materiály zabavené letos v únoru v bytě manželky bývalého bosenskosrbského generála Ratka Mladiče. Jde o 93 audiokazet, 10 videokazet a 10 CD a DVD nosičů. Prokuratura dala Karadžičovi k dispozici jejich obsah 4. srpna.

PSALI JSME:

Karadžič stanul v Haagu. Bojím se o život, řekl

Soud s Karadžičem byl odložen na březen

Vojáci NATO prohledali dům Radovana Karadžiče

"To, co se zatím podařilo prostudovat, naznačuje, že mnohé záznamy podporují Karadžičovu obhajobu a potvrzují jeho dřívější prohlášení a stanoviska. Obžalovaný (Karadžič) očekává, že další přezkoumání obsahu kazet přinese důkazy, které se pro něj mohou stát osvobozujícími. Potřebuje však asi 113 hodin na to, aby si celý materiál prohlédl. V průběhu procesu to není možné zvládnout. Pokud soud nevyhoví jeho žádosti, bude mít Karadžič dost času na prostudování zmíněných materiálů až při příští letní pauze," uvádí se podle rádia v žádosti.

Podívejte se na první slyšení Radovana Karadžiče před haagským tribunálem:

Letošní letní pauzu někdejší vůdce bosenských Srbů podle svých právních poradců strávil studováním Mladičových deníků zabavených při stejné prohlídce. Deníky mají celkem 3500 stran. Jejich obsah se vztahuje k období od 29. června 1991 do 29. listopadu 1996 a týká se údajně mimo jiné i snah někdejších prezidentů Chorvatska a Srbska Franja Tudžmana a Slobodana Miloševiče o rozdělení Bosny.

PSALI JSME:

Mezinárodní soudní tribunál osvobodil srbského exprezidenta

Karadžič chce, aby mu vyměnili soudce

Také kvůli těmto písemnostem žádal bývalý bosenskosrbský prezident, který s ohledem na časově omezený mandát ICTY založil svou obhajobu na zdržovací taktice, o přerušení procesu. Haagský tribunál mu ale podobně jako v několika předchozích případech nevyhověl.

Karadžič, kterého zatkli až po jedenácti letech na útěku, se v nizozemském Haagu od loňského října zpovídá z 11 zločinů včetně genocidy spáchaných během války v Bosně v letech 1992 až 1995. Obvinění se vztahují především k obléhání Sarajeva a k masakru v Srebrenici, při kterém zahynulo osm tisíc bosenských Muslimů

Kvůli masakru byl vydán zatykač i na Karadžičova generála Mladiče. Ten však spravedlnosti dosud uniká. Pokud bude pětašedesátiletý Karadžič odsouzen, hrozí mu doživotní trest.