Parlamentní volby ve Švédsku patrně vyhraje pravice

Aktualizováno 12:09, 19. 9. 2010 19. 9. 2010, 00:00

Švédové v nedělních parlamentních volbách rozhodnou o budoucím politickém směřování země.

Volební průzkumy napovídají, že většinu míst v Riksdagu – švédském parlamentu – opět získá středopravá Aliance, v jejímž čele stojí premiér Fredrik Reinfeldt.

V parlamentních volbách v roce 2006 překročilo čtyřprocentní hranici nutnou k zastoupení v parlamentu sedm stran. Sociálním demokratům (SAP), kteří získali nejvíce hlasů (35 %), se nicméně nepodařilo sestavit většinovou koalici a vlády se ujal blok Aliance. Sociální demokracie se stala součástí opoziční levicové červeno-zelené koalice.

Podle posledních předvolebních průzkumů si Aliance udrží své postavení i po letošních volbách. Nejsilnější z jejích uskupení, Umírněná strana, by podle průzkumů mohla být zároveň stranou vítěznou.

Vládnoucí koalici podporuje podle výsledků průzkumů zveřejněných jen den před hlasováním 49,7 až 51,2 procenta voličů. Naopak popularita levicové opozice těsně před volbami ještě klesla a to z 44,4 na 43,5 procenta.

A tak i v případě úplně nejhoršího scénáře, který ji může potkat, si Aliance zřejmě zajistí pohodlnou většinu nejméně 175 ze 349 křesel.

Slábnoucí popularitu sociálních demokratů, kteří ve skandinávské zemi až do roku 2006 s přestávkami vládli celá desetiletí, Švédové přičítají jejímu vedení. Především předsedkyni Moně Sahlinové.

Čtyřprocentní hranici se letos opět pokusí zdolat Švédští demokraté (SD), nacionalistická strana, která se ale distancuje od totalitních ideologií. V minulých volbách je podpořilo jen 2,9 procent voličů. Některé průzkumy jim tentokrát předpovídají podporu až 7,5 procenta Švédů s hlasovacím právem.

Švédští sociální demokraté, kteří v těchto volbách patrně uspějí, mají v úmyslu zahájit veřejnou diskusi o přistěhovalecké a azylové politice, což je téma, kterému se vládní strany doposud vyhýbaly.

Není tedy vyloučeno, že se příští volební období ponese nejen ve znamení živých diskusí o daních a sociálních dávkách, které patří již k tradičním tématům, ale že se přehodnotí i doposud vstřícná přistěhovalecká politika.

S jistým zájmem se také očekávají volební výsledky Feministické iniciativy (FI) pod vedením levicové političky Gudrun Schymanové. Část mladší generace také doufá – podobně jako v České republice – v úspěch Pirátské strany.

Nedělní volby neprovázejí nijak vyhrocené vášně a mnohdy ani očekávání. „Dá se říci, že strany slevily ze svých ideálů a sledují pragmatické cíle: své postoje přizpůsobují tak, aby získaly co nejvíce hlasů,“ poznamenal Mikael Hedberg ze Stockholmu.

NEJSILNĚJŠÍ STRANY RIKSDAGU:

Umírněná strana – společně se Stranou středu, Lidovou stranou (FP) a Křesťanskými demokraty (KD) je členem vládnoucí Aliance. Strana zastává linii liberálního konzervatismu. Zdůrazňuje občanské a ekonomické svobody.

Sociální demokracie – společně s Levicovou stranou a Stranou zelených je součástí opoziční červeno-zelené koalice. Levicově orientovaná strana, která klade důraz na „stát blahobytu“, rovnost a podporu feminismu.

Mediafax