Na pobřeží Louisiany, které ohrožuje ropa z poškozené ropné plošiny v Mexickém zálivu, najdete mnoho vzácných zvířat. Ekologové se obávají, že je ropa vážně ohrozí.
Ekologická katastrofa v Mexickém zálivu může znamenat podle odhadů Světového fondu na ochranu přírody (WWF) katastrofu pro zvířecí i rostlinnou říši v širokém okolí.
Nadějí pro celé pobřeží byl obří zvon, díky kterému se měla ropa odčerpávat z poškozeného vrtu do tankeru. Společnost British Petroleum však musela zvon vytáhnout, protože se pod ním tvořil hořlavý led.
PSALI JSME:
Záchrana Mexického zálivu se komplikuje, pod zvonem se tvoří hořlavý led
Obří kontejner má v Mexickém zálivu zastavit únik ropy
Ropa zasáhla už pláže Chandlerových ostrovů, které patří k ptačí rezervaci Bretonský národní park. Odhadem na nich hnízdí 34 tisíc mořských ptáků. Pokud by se ropný koberec rozšířil od pobřeží Louisiany k Floridě, může to ohrozit celkem 400 až 600 unikátních živočišných druhů.
Zamoření ropou přišlo na počátku doby líhně a páření mnoha živočišných druhů, tak se možné ekologické škody ještě umocňují. "Generace mláďat bude masivně oslabena. Některé populace budou potřebovat celé roky, než se se zásahem ropné skvrny vyrovnají," řekl Alfréd Schumm, z centra mořského výzkumu WWF.
ČTĚTE TAKÉ:
Ropná skvrna už je na pobřeží USA. Obří zvon je nadějí
Kapustňák širokonosý (mořská kráva)
Tento býložravý mořský savec se pohybuje mezi pobřežím Floridy a Mississippi. Podle vědeckých odhadů klesla jejich populace pod méně než 2500 dospělých jedinců a jsou zapsáni v Červené knize ohrožených druhů. Kapustňáci žijí v deltách řek, v pobřežních vodách a u chaluhových polí, ve kterých nacházejí potravu. Většinou plavou pod vodní hladinou. "Mořské krávy může ohrozit především otrávená potrava, protože rostliny do sebe vstřebávají jedy z ropy," vysvětlil ekolog.
PODÍVEJTE SE:
Čtyři přírodní rezervace v ohroženém regionu Louisiany jsou domovinou nesčetných ptačích druhů. V Bretonském národním parku hnízdí asi 2000 párů pelikána hnědého a asi 5 tisíc párů rybáka královského. Ptáci se živí rybami. "Když budou rodiče mláďat při hledání potravy zasažena ropou, zůstanou mláďata sami a zemřou hlady," vysvětlil hrozbu Schumm a pokračoval: "Mořští ptáci a volavky se mohou otrávit také při krmení, či při snaze očistit olejem slepené peří." Přitom může ropa narušit i přirozenou tepelnou izolaci ptactva a mohou umrznout.
Tuňák obecný (západoatlantická populace)
Západoatlantický tuňák obecný je též před vymřením. Nejčastěji se třou právě v západní části Mexického zálivu, která byla ropou silně zasažena. V posledních třiceti letech se jejich už tak zdecimovaný stav snížil kvůli nadbytečnému rybolovu až o 80 procent a letošnímu potěru hrozí vymření. Třecí sezóna tuňáků probíhá od dubna do června. "Ryby se třou v povrchových vodách, citlivý potěr tuňáků nemá proti ropnému filmu žádnou šanci," upřesnil přírodovědec. Jídla z tuňáka obecného patří k nejdražším rybím pokrmům na světě.
ČTĚTE TAKÉ:
Z potopené plošiny uniká ropa, do boje nastupují robotické ponorky
Mořské želvy
Pět různých želvích druhů žije a hnízdí v Mexickém zálivu. Je mezi nimi mnoho vzácných poddruhů karet a kožnatek. Například přímo Kareta obrovská či kareta obecná jsou též v uvedeny Červené knize. Právě teď je nejlepší čas pro jejich rozmnožování. Především Kareta obecná zakládá svá hnízda na plážích od Mississippi po Floridu.
Obří ropná skvrna zasáhla i jejich obvyklé cesty k plážím, na kterých kladou vejce. Obrovským rizikem je skrvna i pro želví mláďata. "Protože želvy nemají žábry, ale plíce, jsou nuceny, vynořovat se na zamořenou hladinu. Ropný film pak poškozuje jejich dýchací orgány," vysvětlil Schumm.
ČTĚTE TAKÉ:
VIDEO: Exploze potopila ropnou plošinu. Hrozí zamoření
Mangrovník
Pobřežní mangrovníkové lesy jsou vzácným ekosystémem, ve kterém žije mnoho vzácných zvířat. Na znečištění reagují velmi citlivě. Navíc je mnoho druhů ryb, hadů, améb, krabů využívá jako líheň pro své potomky. Pokud by je ropná skvrna zasáhla, pravděpodobně by se už nepodařilo tento ekosystém vyčistit. "Ropa mangrovníky doslova dusí. Když jsou jejich kořínky a listy zalepeny ropou, rostliny umírají," upozornil biolog.
V bahně pod mangrovníky žijí krabi a červi, kteří ropu roznesou do spodních vrstev země. Tam už se bez přístupu vzduchu nedokáže odbourat a bude trávit zvěř a rostliny dlouhé roky. Odtěžení bahna by okamžitě znamenalo narušení ekosystému. "Bez mangrovníků by pobřeží navíc ztratilo svou ochrannou zeď proti v této oblasti tak častým hurikánům," doplnil Schumm.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz