U Chorvatska se prohánějí žraloci. Děsí i na pláži

Zdroj: oficiální zdroj

Turistům na pláži u chorvatského Splitu komplikuje dovolenou hejno paryb.

Hejno žraloků se objevilo o víkendu u pláže ve splitském Žnjanu. Lidé se ale prý nemusejí bát, informovala v neděli internetová verze deníku Slobodna Dalmacija.

Odborníci ze splitského Centra pro výzkum moře určili, že jde o zhruba 25 jedinců rodu mustelus, kteří nejsou pro lidi nebezpeční.

Zdroj: oficiální zdroj

Hejno jako první spatřil splitský potápěč Petar Draganovič. Nejprve si myslel, že jde o malé žraloky modré, a proto o objevu informoval profesora Alena Soldu z Centra pro výzkum moře. Ten určil, že jde o žraloky z rodu mustelus.

Jsou to žraloci "lahůdkoví"

"Jde s největší pravděpodobností o hejno samiček, které mají v tomto období potomstvo. Proto se přiblížily k pobřeží, kvůli teplejší vodě," uvedl profesor.

Podle něj rozhodně není důvod k panice. Ze setkání s člověkem by podle něj měli mít obavy spíše tito žraloci. Jejich maso je totiž považováno za lahůdku.

Žraloci rodu mustelus žijí při dně moře, živí se menšími rybami nebo kraby. Podle Soldy dorůstají až 170 centimetrů délky. U chorvatského pobřeží se nejčastěji vyskytují v Bračské a Splitské úžině.

Podle profesora by bylo mnohem nebezpečnější, kdyby se potápěč potkal se žralokem, který se počátkem července pohyboval u osady Milna ve stejnojmenné zátoce na chorvatském ostrově Brač. Tehdy šlo o dospělého jedince žraloka modrého nebo žraloka bělavého, kteří by za výjimečných okolností mohli na člověka zaútočit. Více čtěte TADY.

V Jaderském moři, které omývá břehy Chorvatska, je výskyt žraloků stále častější. Například v lednu se nedaleko letoviska Pula ukázal sedmimetrový žralok. Více se dozvíte v článku a v reportáži.

Loni v říjnu bílý žralok zaútočil na potápěče u ostrova Vis. Více ZDE.
 

Za posledních 70 let v Chorvatsku došlo jen k pěti smrtelným útokům žraloka.

Žraloci jsou nebezpečnější než před tisíci lety

Žraločí čelisti mají i v rámci světa zvířat zcela výjimečné vlastnosti. Pravěcí žraloci měli horní čelist pevně spojenou s lebkou a museli se tedy spokojit s poměrně malou kořistí. Během vývoje se však tlama posunula, horní čelist se uvolnila a stala se pohyblivou. Proto dnešní žraloci mohou pozřít značně objemnou kořist nebo z ní vytrhávat velké kusy masa.

Čelisti jsou ovládány velmi výkonnými svaly. Síla stisku u třímetrového žraloka činí zhruba tři tisíce kilogramů na jeden centimetr čtvereční. Pro srovnání: síla stisku čelisti u sedmdesátikilogramového člověka je asi 220 kilogramů na jeden centimetr čtvereční.