ŠÍLENÉ POČASÍ: duha naruby, děsivé mraky, tornáda...

V minulých dnech pozorovali na Vysočině obrácenou duhu. Místo klasického oblouku visela nad Polnou duha vzhůru nohama. Podle meteorologů se takzvaná "podružná" duha objevuje jednou až dvakrát do roka a vzniká deštěm ve větších výškách.

Na reportáž se podívejte tady

 

Mnohem častějším jevem je takzvaná sekundární duha, která vzniká při dvou vnitřních odrazech v dešťových kapkách. Bývá vidět nad první duhou a posloupnost barev v ní je opačná než v duze primární. Bývá také obvykle výrazně slabší. Zcela výjimečně lze pozorovat také terciární duhu.

Strašidelné mraky

Letos v červnu při jedné z bouřek se v Plzni objevily takzvané stratocumulus mamma, tedy vizuálně velice zajímavé mraky, které přinášejí trvalý déšť. Do redakce tn.cz zaslal jejich snímky jeden z čtenářů.
 

Písek ze Sahary a další exotika

Počasí v Česku ale občas ovlivní i přírodní jevy, které jsou odtud vzdálené na tisíce kilometrů. Letos v dubnu zrudlo nebe nad celou střední Evropou. Mohl za to výbuch sopky Mount Redoubt na Aljašce, po kterém se do atmosféry dostal sopečný prach.

"Od drobných částeček prachu se těsně po západu Slunce za obzor odráží sluneční záření. Červené zbarvení je dáno tím, že sluneční paprsky procházejí zemskou atmosférou mnohem delší vzdálenost, než když přicházejí kolmo k zemi,“ řekla tehdy Dagmar Honsová z Meteopressu.
 

V září loňského roku zase zasypal Českou republiku písek ze Sahary. Pouštní bouře ho zvedla do oblak, nízký tlak mraky přenesl až nad naše území a pak už vše dokonal déšť.

Duha, barevné mraky nebo písek spojený s deštěm ale nejsou zdaleka tak nebezpečné jako některé jiné extremní jevy, které tu a tam zavítají do Česka. Celkem třikrát, podle záznamů meteorologů, ohrožovalo Čechy v roce 2009 tornádo a podobné příbuzné jevy.

Dne 22. května řádilo v Albrechticích na Karvinsku, 10. června v Moravských Budějovicích a 5. července na Domažlicku. Tornádo na obrázku se v červenci objevilo nad Orlickou přehradou.

Přehled pozorovaných tornád nad naším územím od roku 1119 je k dispozici ZDE.
 

Velmi nebezpečné jsou i kulové blesky. Jejich podstata ještě není vědci přesně popsána, ale jisté je, že mají na svědomí několik lidských životů. Devětatřicetiletého muže zabil loni v dubnu kulový blesk v horské chatě Jizerka na Jablonecku.

 
V roce 2008 se zase kulový blesk prohnal hradem Svojanov a v letošním roce v Sobětuchách na Chrudimsku prolétl rodinným domem. Výboj byl tak silný, že nadzvedl polovinu střechy.
 

K dalším zajímavým meteorologickým jevům patří i takzvaná irizace oblaků. Ta vzniká, když na okraje mraků, ze kterých vypadávají kapky, zasvítí intenzivně sluneční paprsky.

Pokud se světlo v atmosféře odrazí od ledových krystalků, jde o halové jevy.

 
S ledem v atmosféře mají špatné zkušenosti v Úněšově na Plzeňsku. Dne 1. srpna 1998 spadla na pole poblíž obce obří ledová koule. Český hydrometeorologický ústav přitom potvrdil, že uvedený den nebyly nad naším územím podmínky pro vytváření ledových krup. Pád ledu provázel hukot a podle svědků z něj stříkala do okolí voda.