Českem se rychle šíří nákaza svrabem. Podle Státního zdravotního ústavu se letos zatím nakazilo už přes 11 tisíc lidí. Je to téměř dvakrát tolik, co za celý loňský rok. Pět lidí v důsledku infekce dokonce už zemřelo.
Pětadvacetiletý Petr z Ostravy na dny, kdy se nakazil svrabem, jen tak nezapomene. Zažil bezesné noci a neustálé škrábání. „Na rukách jsem měl červené pupínky, moc to svědilo, vůbec to nešlo vydržet,“ říká. Za utrpením stál maličký roztoč, který se zavrtává hluboko do kůže. Kde ho chytil, netuší.
„Lékaři nejčastěji proti svrabu předepisují mast. Léčba je dlouhodobá, určitě je to v řádu týdnů,“ dodává k nemoci farmaceutka Olga Nedopílková z Fakultní nemocnice Ostrava.
Svrab, kterému se lidově říká prašivina, se teď podle hygieniků nejčastěji šíří mezi mladými lidmi do 25 let a seniory. Třeba v domově pro seniory v Ostravě bojovali s nákazou od poloviny září. Kvůli svrabu zavedli přísná opatření.
„Museli jsme matrace klientů neprodyšně zabalit do igelitů na sedm dní. Všechno jejich oblečení a svršky se musely prát nad 60 stupňů,“ popisuje je ředitel Domova pro seniory Kamenec Vojtěch Curylo. Opatření se týkala i programu klientů. „Neměli jsme žádné volnočasové aktivity, všechno bylo zrušené,“ vzpomíná klientka domova Zdeňka Machová.
Od začátku roku se svrabem v Česku nakazilo už více než 11 tisíc lidí. V roce 2020 jich přitom bylo jen něco přes 1 600. Hlavním ohniskem nákazy je severní Morava a Slezsko. Následují Středočeský a Ústecký kraj.
Podle Kateřiny Fabiánové ze Státního zdravotního ústavu je za šířením svrabu například cestování do zemí, kde se také vyskytuje. Šíří se i mezi bezdomovci či v různých ústavech a ubytovnách.
Nemoc se přenáší pohlavním stykem, spaním v jedné posteli, používáním stejného ložního prádla či používáním stejných ručníků. Při podezření na svrab by lidé neměli na nic vyčkávat a okamžitě zamířit ke svému praktikovi.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz