Nezaměstnaní nechtějí přijít o dávky. Jdou raději zametat ulice

Stát od 1. června snížil nezaměstnaným dávky o tisíc korun. Lidem, kteří o tyto peníze nechtějí přijít, proto nezbývá nic jiného, než pracovat pro obce a města.

Podle nové úpravy zákona musejí nezaměstnaní odpracovat nejméně 20 hodin ve veřejných službách. Práce je pro místní samosprávu a nezaměstnané dobrovolná.

Průkopníkem v zaměstnávání lidí, kteří nechtějí přijít o část dávek, je ústecký obvod Střekov. I přesto, že zřízení takových míst není zadarmo. A přidávají se i další města.

"Pracovníkům musíme zajistit reflexní vesty, nakoupit lopaty, košťata a popelnice a také je proškolit, to všechno stojí asi tisíc korun na jednoho,“ vysvětluje starosta Střekova Vlastimil Žáček důvody, proč se radnice do akce moc nehrnou.

"Zatím totiž neexistuje fond, který by městům náklady spojené se zaměstnáváním lidí bez práce pomáhal. My jsme měli štěstí, sehnali jsme sponzora," říká Žáček.

Na druhou stranu radnici překvapilo, jak velký zájem akce vyvolala.  "Od začátku června už máme kolem stovky lidí, další se hlásí jako záložníci,“ vysvětluje Žáček spokojeně a dodává, že práce pro zájemce se najde vždycky.

Radši zametat ulici, než stát na E55

Ti, co nechtějí přijít o část dávek, pracují například v ústecké ulici Karla IV. Tam se devět žen a jeden muž dali do zametání a plení. Někteří z nich se jen opírají o košťata a lopaty, většina ale poctivě pracuje.

"Mám dvě malé děti,“ vysvětluje Marie Ježková. "Za tuhle práci se nestydím, je lepší, když mě děti uvidí na ulici s koštětem, než aby mě viděli na trase v Dubí,“ dodává s tím, že by byla ráda, aby ji radnice zaměstnala na stálo. Proto pracuje, jak nejlépe umí.

"Jsem vyučená číšnice, po škole jsem ale šla pracovat do fabriky, pak na mateřskou a teď je mi rovných 40 a bez praxe mě nikde nechtějí vzít,“ stěžuje si Ježková.

Někdo maká, někdo je ulejvák

Pro obrovský zájem rozdělila radnice lidi do několika skupin. Mají ranní a odpolední směny a za měsíc si 20 hodin bez problémů odpracují. Jejich mistrová jim každý den píše docházku. Vyplněné docházkové archy pak odevzdá na sociálním odboru magistrátu, který na jejich základě vyplácí dávky.

"Kdo nepříjde, musí si to vyřídit na sociálce, už mi taky dva lidi řekli, že to dělat nebudou, a nepřišli, na jejich místa máme ale hned náhradu,“ říká mistrová Dunová.

Litvínov sponzora nemá, platí všechno ze svého

Také Litvínov se k programu veřejných služeb připojil. Narozdíl od ústeckého Střekova ale město nenašlo sponzora na nákup reflexních vest a pomůcek pro uklízeče. Muselo tak vydat ze svého rozpočtu několik set tisíc korun navíc.

"Přihlásila se nám stovka zájemců, dal jsem nakoupit dvěstě reflexních vestiček, po týdnu už mi ale bylo jasné, že to nebude stačit, zájemci se hlásí dál," říká Litvínovský starosta Daniel Volák. "Jsme připraveni na velký zájem, práci pro lidi máme, město je potřeba uklízet," dodává starosta.

Parta uklízečů zametá i na nechvalně proslulém sídlišti Janov. Většina z nich odsud i pochází, zdraví se s kolemjdoucími a s prací jsou spokojeni.

"Alespoň to tu bude dobře vypadat, nevadí mi zametat ulice, mám tu spoustu známých. Jednak nepřijdu o dávky a ještě udělám něco pro město, já jsem spokojen," vysvětluje starší muž, který zametá chodník.

Většině uklízečů tahle práce nevadí, sami říkají, že 20 hodin měsíčně se dá přežít, navíc jsou na čerstvém vzduchu a nepřijdou o dávky, které dělají na rodinu až několik tisíc korun.

Podobně systém funguje také v Břeclavi. Více TADY a na videu.

Video: Michaela Lišková