Od roku 2006, kdy podstoupil chirurgický zákrok, se Castro distancoval od společenského života. Úplně v ústraní však nezůstával. Jeho články se pravidelně objevovaly v kubánském tisku, přijímal u sebe návštěvy zahraničních politiků a prominentů.
 

V poslední době se jeho zdravotní stav natolik zlepšil, že se objevil vůbec poprvé po několika letech na veřejnosti. Stalo se tak v první polovině července, kdy navštívil kubánské Národní centrum pro vědecký výzkum (CNIC).
 

PSALI JSME:

Castro promluvil v parlamentu. Varoval před USA
 

Poté se zúčastnil celé řady akcí včetně sledovaného politického pořadu Kulatý stůl, v němž varoval, že případná vojenská agrese Spojených států vůči Íránu „rozpoutá jadernou válku“.
 

Na počátku srpna Castro vystoupil na zasedání parlamentu, který se sešel na jeho žádost. Bývalý lídr v projevu opět varoval před hrozbou globální jaderné války, kterou údajně chtějí vyprovokovat Američané svými opatřeními proti Teheránu.
 

Castro kromě toho v srpnu osobně představil první díl svých obsáhlých pamětí. Autobiografie s názvem Strategické vítězství (La victoria estratégica) na 896 stranách popisuje zejména události předcházející Castrovu nástupu k moci.
 

Vlády se ujal v roce 1959, kdy sesadil diktátora Fulgencia Batistu.
 

Někdejší kubánský vůdce překvapil řadu analytiků tím, že se po svém návratu příliš nevyjadřuje k vnitrostátním záležitostem. Jeho země se přitom v současné době ocitla v tíživé ekonomické situaci, kterou mnoho odborníků hodnotí dokonce jako vůbec nejhorší za mnoho let.
 

Politologové se nedokážou shodnout na důvodu, proč Fidel nekomentuje politickou situaci na Kubě a přednost dává zahraničím tématům.
 

Někteří experti se přiklání k tomu, že stárnoucí vůdce ztratil svůj někdejší vliv, jiní to naopak přisuzují neshodám s jeho bratrem Raúlem, kterému před dvěma lety předal vládní otěže. Řada dalších naopak tvrdí, že se Fidel nechce bratrovi míchat do jeho záležitostí.