Facebook v práci? Letos už tolik ne, Češi se bojí o místo

Pracovní morálka Čechů se zlepšuje. Krize podle analytiků donutila zaměstnavatele více se zajímat o to, jestli zaměstnanci pracují, nebo si hrají.

Do boje proti „flákačům“ firmy masivně nasadily software monitorující pracovní činnost a mimopracovní aktivity zaměstnanců oproti loňsku klesly o půlhodinu denně, vyplývá z průzkumu společnosti TruconneXion. Největší rezervy v oblasti efektivity práce jsou ve státní správě, úředníci tráví hraním nejvíce času.

„Mimopracovní aktivity zaměstnanců se meziročně snížily o půlhodinu denně,“ řekl Robert Kleiner z TruconneXion, která pomáhá firmám monitorovat, jak pracovníci využívají výpočetní techniku. Lidem v práci však stále zbývá jedna hodina denně, kterou na firemních počítačích věnují zábavě a vyřizování soukromých záležitostí, tvrdí analytici.

Ve srovnání s předchozím rokem Češi na firemních počítačích pilněji pracují a méně se baví. Zatímco četnost činností, jako je vyřizování soukromých e-mailů, bankovních transakcí či sledování erotického obsahu v pracovní době, je víceméně konstantní nebo u nich došlo během roku jen k nepatrnému posunu, podíl práce vzrostl na úkor zábavy poměrně výrazně.

Sex, hry a on-line video z pracovních monitorů mizí, ale pomalu

V průběhu uplynulého roku zaměstnavatelé výrazně zintenzivnili sledování toho, jak zaměstnanci tráví čas u počítače. „Z našich statistik vyplývá, že se během jednoho roku významně zvýšila informovanost zaměstnanců. Jsou si daleko více než předtím vědomi, že se mohou stát oprávněným terčem managementu firem a že mohou přijít o práci. Proto si dávají větší pozor. Odklon od mimopracovních činností v jejich řadách často způsobí už samotná zpráva, že se jejich efektivita práce může stát objektem monitoringu ze strany zaměstnavatele,“ uvedl Kleiner.

Efektivitu práce podporuje i rušení a slučování pozic. Ubyla formálně obsazená pracovní místa, a to nejen v administrativě. „Firmy šly například v oblasti administrativních prací v době krize až na dřeň a využívají pracovní síly v této oblasti racionálněji. Ačkoli se hospodářské výsledky řady firem pomalu vracejí na předkrizovou úroveň, nové administrativní pracovníky nenabírají v tak hojném počtu jako v minulosti,“ uvedla Jana Skalová ze společnosti LMC, která se zabývá průzkumy v oblasti trhu práce.

Potvrzují to i aktuální výsledky nezaměstnanosti - v meziročním srovnání její míra vzrostla na aktuálních 8,5 %, úřady práce také evidují zhruba o čtvrtinu méně volných pracovních míst. Zaměstnanci řady firem, především ti s přístupem na počítač, jsou mnohem více vytíženi a na hraní nemají ani pomyšlení. Například státní správa však má tento krok teprve před sebou.

Úřad jako hráčské eldorádo

Právě státní správa drží celkové procento zábavy poměrně vysoko nahoře. K tomu je potřeba přiřadit nemalé procento firem, které rezignují na využívání nástrojů monitoringu zaměstnanců. „Zaměstnanci v takových institucích a firmách se mohou cítit naprosto svobodně a beztrestně v pracovní době podléhat všem lákadlům, jež internet a sociální sítě poskytují. Jejich nadřízení nemají účinné páky, jak jejich mimopracovní činnost postihovat, protože se o ní často ani nemusí dovědět,“ konstatoval Kleiner.

Psycholog Jiří Šimonek ze společnosti DAP Services, která se zabývá motivací zaměstnanců, se domnívá, že soukromý internet v práci obecně výkonnost nesnižuje. Nejde však dohromady s určitými profesemi, jež jsou postavené na čistě „tabulkové“ administrativě.

„Internet nabourává intenzivní využití pracovního času tam, kde se po zaměstnanci přímo ,nechce‛, aby byl tvořivý, ale jen automaticky plnil předem danou povinnost. A to do velké míry postihuje právě úředníky,“ řekl Šimonek.