Neandrtálci by mohli opět ožít. Vědci by je rádi klonovali

Zdroj: Oficiální zdroj

Odborníci jsou velmi blízko ke zmapování kompletního genomu neandrtálské ženy. Ta se po Zemi procházela zhruba před 30 000 lety.

Vědci jsou přesvědčeni, že neandrtálce díky znalosti jeho DNA jednou vyrobí v laboratoři.
 

Neandrtálská žena, jejíž genom se paleotologům daří rozplétat, zemřela před desítkami tisíc let v chorvatských Vindijanských jeskyních. Její rod patřil k nejbližším, dnes už vyhynulým příbuzným moderního člověka.

Vědcům se podařilo objevit na jejich kostech fragmenty původní neandrtálské DNA. Aby věděli, jak ji správně seřadit a zrekonstruovat tak prastarý genetický kód, použili "návodu" v podobě šimpanzí a lidské DNA. Ta slouží jako jakési vodítko.
 

Příslušníci rodu homo sapiens a neandrtálců vedle sebe žili 5000 - 7000 let. Neandrtálci však byli postupně vytlačováni do okrajových oblastí Evropy.

Zdroj: Oficiální zdroj

Když totiž organizmus zahyne, enzymy rozštěpí DNA sestavenou z několika miliard bazí na malé fragmenty o velikosti pouhých několika stovek bazických párů. Sestavení genetického kódu pak připomíná skládání okenní tabule roztříštěné na malinké kousky. DNA se také časem chemicky mění. V kostech navíc vědci objevují až devadesát procent cizí DNA, která pochází z bakterií.
 

Dostat proto z destek let staré kosti původní genetický kód je tak trochu zázrak moderní techniky. Biologové jsou ale výsledky několikaletého úsilí nadšeni. Dnes jsou přesvědčeni, že z rekonstruované neandrtálské DNA za pár let vyrobí první části dávného těla a orgány.
 

"Jiné druhy jako například krávy jsou nyní bez větších problémů klonovány," uvedl Robert Lanza ze společnosti Advanced Cell Technology. Lanza nepochybuje, že se něco podobného brzy podaří také v případě neandrtálce.