Amerika si připomíná osm let od útoku na World Trade Center

Zatímco Češi si rádi připomínají své prohry, Američané raději slaví vítězství. Mezi daty, kdy si v USA vzpomenou na obrovské tragédie se nejčastěji připomínají dvě – napadení Pearl Harboru a teroristický útok z 11. září 2001.

Když světem obletěla zpráva, že v 8:46 narazilo do severní věže World Trade Center letadlo, mnozí si ještě mysleli, že se jedná o nešťastnou náhodu. Tato naděje všechny opustila, když o osmnáct minut později další letadlo narazilo do jižní věže stejné stavby. To už ale tohle neštěstí sledovaly miliony lidí přilepené u televizních obrazovek. Tragické ale především bylo, že stejně jako televizní diváci byli zaskočení i lidé, kteří měli Ameriku chránit.

Podívejte se na děsivé záběry

Útočníci si všechny cíle útoku pečlivě vybrali. Unesli čtyři letadla. Dvě měla zničit symbol ekonomické svobody a moci USA - dvě věže World Trade Centra. Nejenže v nich sídlily nejbohatší americké firmy, ale navíc tvořily panoráma New Yorku a jeden z nejvýraznějším symbolů. Stejně výraznými symboly Ameriky byly i druhé dva cíle: Pentagon, pětiúhelníková budova ministerstva obrany je sídlem vrchního velitelství vojenských sil USA. Pokud chtěli útočníci zasadit úder sebevědomí armády, nemohli si vybrat lépe. Kam mířil poslední unesený letoun, se neví. V době, kdy spadl, udržoval kurz na Washington s Bílým domem nebo na Camp David, jedno ze sídel amerického prezidenta. Co jiného mohlo Ameriku zasáhnout víc, než smrt prezidenta?

Zdroj: oficiální zdroj

Co se přesně stalo?

Časně z rána 11. září 2001 se 19 únosců zmocnilo čtyř komerčních letadel na vnitroamerických linkách. Právě tyto spoje nebyly na rozdíl od mezinárodních letů nijak kontrolovány, pasažéři neprocházeli téměř žádnými skeny. V 8:46 narazil let 11 American Airlines do severní budovy WTC, v 9:03 do vedlejší jižní budovy narazil let 175 společnosti United Airlines. O půl hodiny později vletěl Boeing společnosti American Airlines do Pentagonu, naštěstí z takového úhlu, že se zarazil o vnější plášť budovy. Poslední unesené letadlo, let 93 United Airlines, naštěstí cíl nezasáhlo – zřítilo se v 10:03 nedaleko pennsyslvánského městečka Shanksville poté, co na jeho palubě došlo k boji mezi únosci a cestujícími.

Únosci při převzení kontroly nad letadly používali chladné zbraně, aby pobodali posádku, piloty i cestující. Svědčí o tom telefonáty z letadel – cestující dále mluvili o improvizovaných zbraních únosců, kteří měli použít také kyje, obušky a v jednom případě i něco jako slzný plyn. Nevyřešenou otázkou dodnes zůstává, zda byli teroristé vyzbrojení i výbušninami. Cestující ze tří letadel o jakýchsi výbušninách sice hovořili, ale jeden z pasažérů letu 93 jedním dechem dodával, že vypadají na atrapy. Protože komise, která události vyšetřovala, žádné stopy po výbušninách nenalezla, měli cestující zřejmě pravdu. Co přesně se v letadlech odehrávalo se už nikdy zrekonstruovat nepodaří, ale k největšímu dramatu došlo zřejmě na palubě letu 93. Když se jeho cestující dozvěděli, že útočníci v ostatních unesených strojích narazili do budov WTC, pokusili se teroristy přemoci. Podle záznamů z černé skříňky se jim to podařilo a velitel únosců dal rozkaz ke zničení letadla. O pár vteřin později stroj spadl do polí…

Zdroj: oficiální zdroj

Kromě oficiálního vysvětlení událostí se objevily i desítky konspiračních teorií. Kdo mohl stát za útoky? Komu nejvíc prospěly? Čtěte zde!

Smrt tisíců

 
Budovy zasaženého World Trade Centra ještě během dne spadly. Vinu na tom mělo porušení jejich struktury. Jižní věž se zřítila 56 minut po zásahu letadlem, severní věž odolávalo ohni 102 minut. Kromě dvou přímo zasažených věží WTC spadla ještě třetí budova, kterou zasáhly trosky z padající jižní věže. Na následky teroristického útoku zahynulo 2 993 lidí, včetně 19 únosců: 246 osob ve čtyřech letadlech, 2603 v New Yorku a 125 v Pentagonu. Z obětí ve WTC asi 600 lidí zemřelo přímo při nárazech a další dvě stovky vyskočily z oken hořící budovy. Ke ztrátám na životech je nutné připočítat i 411 záchranářů, kteří zemřeli, když se pokoušeli zachránit ohrožené. Kromě přímých ztrát na životech toho dne také zkolabovala letecká doprava nad Spojenými státy. Vrchní velitelství vzdušné obrany vydalo přísný zákaz létání: všechna civilní letadla musela zůstat po tři dny na zemi, ta, která už vzlétla, byla donucena přistát v Kanadě nebo Mexiku.

Zdroj: oficiální zdroj

Ekonomický armagedon

Už pár hodin po útocích bylo jasné, že se právě otřásla v základech nejen Amerika, ale celý svět. Veškeré burzovní hodnoty a indexy, které měly cokoliv společného s USA padaly, přes noc stoupla cena ropy o jednu třetinu. Z čistě ekonomického hlediska byli teroristé nesmírně úspěšní: únosci měli na akci přibližně 500 tisíc dolarů, ale přímo způsobili škody přinejmenším za 40 miliard dolarů. Mnohem vyšší však byly škody, které nastaly poklesem akcí. Ty spadly během jednoho dne o 14 procent ; až do loňské bankovní krize se jednalo o nejvyšší pád cen akcí v historii. Ekonomové odhadují, že za týden od útoku klesla cena amerických akcií o 1,4 bilionu dolarů.

Útočníci pana Usámy

Vyšetřování probíhalo bleskově – už hodinu po nárazu prvního stroje měla FBI seznam teroristů. Za dalších několik hodin se našlo zavazadlo Mohameda Atty, ve kterém vyšetřovatelé objevili soupis teroristů a další informace, ze kterých vyplývaly jejich úmysly a plány. Den po útoku se objevily první náznaky, že za útokem stojí Usáma bin Ladin a jeho organizace Al Kajdá. Plán akce vznikl v hlavě šejka Chalída Mohammeda, který ho v roce 1996 navrhl Usámovi.

Začali na něm společně pracovat někdy mezi léty 1998 a 1999. Šejk původně navrhoval, aby byla operace ještě rozsáhlejší, ale Usáma ostatní cíle vetoval – podle něj na tak velkou akci neměli dostatek sil ani lidí. Právě Usáma sehnal finance a zajistil budoucím teroristům kurzy v létání a angličtině.

Amerika se nevzdává

Hned druhý den po útocích pronesl newyorský starosta Rudy Giuliani památný projev, ve kterém zaznělo: "Přestavíme to.Vyjdeme z krize silnější než dřív, politicky i hospodářsky.“