Boj o Jeruzalém: proč se o něj pořád válčí?

Zdroj: oficiální zdroj

Izrael plánuje ve východní arabské části Jeruzalému postavit stovky dalších obytných budov a komplikuje tak obnovení mírových rozhovorů s Palestinci.

Jeruzalém je symbolem konfliktu mezi Izraelci a Palestinci a také významným náboženským a politickým centrem. Leží v něm nejposvátnější místa judaismu a křesťanství, stejně jako třetí nejposvátnější místo islámu - a všechny na jedné hoře.
Palestinci považují východní Jeruzalém, Izraelem okupovaný od šestidenní války v červnu 1967 za hlavní město svého budoucího státu, který má zahrnovat západní břeh Jordánu a pásmo Gazy.

Izrael rovněž považuje Jeruzalém "celý a nerozdělený" za své hlavní město a dokonce o tom vydal zvláštní zákon. Jeruzalém za metropoli Izraele však uznalo jen pár států, pro ostatní je hlavním městem Tel Aviv, kde se nacházejí i zahraniční ambasády.

Sionisté mají cíl

Zabrání nejposvátnějších míst judaismu bylo splněním snů evropského sionistického hnutí konce 19. století a také snů Židů žijící přes dva tisíce let v diaspoře. Pro nepřátele Izraele v oblasti, zejména pro Írán, je pak anexe východního Jeruzaléma důvodem pro nevybíravé výroky o nutnosti "sionistický režim" svrhnout. Mezinárodní společenství však anexi území nikdo neuznalo.

Izrael začal na územích zabraných v roce 1967 - kromě východního Jeruzaléma začala izraelská okupace Západního břehu, pásma Gazy a Golanských výšin - budovat osady. Na Západní břeh obklopující Jeruzalém přišlo asi 200 tisíc Izraelců. Podle kritiků izraelského postupu je budování osad překážkou pro životaschopný palestinský stát - osady tvoří kruh, který odděluje východní Jeruzalém od Západního břehu, čímž se Izrael snaží zabránit tomu, aby se východní Jeruzalém stal palestinskou metropolí.

Západ je jen náš!

Izraelci, kterým byla v dohodě o vytvoření židovského státu v roce 1948 přiznána západní část města, se stěhují také do palestinských částí Starého města ve východním Jeruzalémě. V některých případech soud dokonce rozhodl o násilném vystěhování Palestinců na základě dokumentů vydaných v 19. století úředníky osmanské říše, jež vlastnictví domů připisují Židům.

Zdroj: oficiální zdroj

Postup Izraele kritizují i izraelské lidskoprávní organizace. Palestinci požadují úplné zastavení budování osad na všech okupovaných územích ještě před tím, než budou obnoveny mírové rozhovory. Ty přerušila izraelské ofenziva v prosinci 2008.

Zákaz výstavby! Ale výjimka by se našla...

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu loni v listopadu zakázal výstavbu nových obytných budov na Západním břehu, zákaz se však netýkal Jeruzaléma. V březnu Izrael oznámil další výstavbu ve čtvrti Ramat Šlomo ve východním Jeruzalému, čímž si vysloužil ojedinělou kritiku od svého dlouhodobého spojence Spojených států.

Palestinci obviňují Izrael ze snahy "judaizovat" město, vytlačit Araby a nahradit je židovským obyvatelstvem. Vztek mladých Palestinců přerostl v březnové střety s izraelskou policií. Napětí však může přesáhnout hranice Jeruzaléma, podobně jako návštěva tehdejšího izraelského premiéra Ariela Šarona na Chrámové hoře ve starém jeruzalémském městě odstartovala v roce 2000 druhou protiizraelskou intifádu (arabský výraz pro povstání).Jeruzalém je symbolem konfliktu mezi Izraelci a Palestinci a také významným náboženským a politickým centrem. Leží v něm nejposvátnější místa judaismu a křesťanství, stejně jako třetí nejposvátnější místo islámu - a všechny na jedné hoře.

Jeruzalém je nedělitelný. Anebo ne?

Palestinci považují východní Jeruzalém, Izraelem okupovaný od šestidenní války v červnu 1967 za hlavní město svého budoucího státu, který má zahrnovat západní břeh Jordánu a pásmo Gazy.

Izrael rovněž považuje Jeruzalém "celý a nerozdělený" za své hlavní město a dokonce o tom vydal zvláštní zákon. Jeruzalém za metropoli Izraele však uznalo jen pár států, pro ostatní je hlavním městem Tel Aviv, kde se nacházejí i zahraniční ambasády.

Sen o nezávislosti

Zabrání nejposvátnějších míst judaismu bylo splněním snů evropského sionistického hnutí konce 19. století a také snů Židů žijící přes dva tisíce let v diaspoře. Pro nepřátele Izraele v oblasti, zejména pro Írán, je pak anexe východního Jeruzaléma důvodem pro nevybíravé výroky o nutnosti "sionistický režim" svrhnout. Mezinárodní společenství však anexi území nikdo neuznalo.

Izrael začal na územích zabraných v roce 1967 - kromě východního Jeruzaléma začala izraelská okupace Západního břehu, pásma Gazy a Golanských výšin - budovat osady. Na Západní břeh obklopující Jeruzalém přišlo asi 200 tisíc Izraelců. Podle kritiků izraelského postupu je budování osad překážkou pro životaschopný palestinský stát - osady tvoří kruh, který odděluje východní Jeruzalém od Západního břehu, čímž se Izrael snaží zabránit tomu, aby se východní Jeruzalém stal palestinskou metropolí.

Jde se na východ

Izraelci, kterým byla v dohodě o vytvoření židovského státu v roce 1948 přiznána západní část města, se stěhují také do palestinských částí Starého města ve východním Jeruzalémě. V některých případech soud dokonce rozhodl o násilném vystěhování Palestinců na základě dokumentů vydaných v 19. století úředníky osmanské říše, jež vlastnictví domů připisují Židům.

Postup Izraele kritizují i izraelské lidskoprávní organizace. Palestinci požadují úplné zastavení budování osad na všech okupovaných územích ještě před tím, než budou obnoveny mírové rozhovory. Ty přerušila izraelské ofenziva v prosinci 2008. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu loni v listopadu zakázal výstavbu nových obytných budov na Západním břehu, zákaz se však netýkal Jeruzaléma.

V březnu Izrael oznámil další výstavbu ve čtvrti Ramat Šlomo ve východním Jeruzalému, čímž si vysloužil ojedinělou kritiku od svého dlouhodobého spojence Spojených států. Palestinci obviňují Izrael ze snahy "judaizovat" město, vytlačit Araby a nahradit je židovským obyvatelstvem. Vztek mladých Palestinců přerostl v březnové střety s izraelskou policií. Napětí však může přesáhnout hranice Jeruzaléma, podobně jako návštěva tehdejšího izraelského premiéra Ariela Šarona na Chrámové hoře ve starém jeruzalémském městě odstartovala v roce 2000 druhou protiizraelskou intifádu (arabský výraz pro povstání).