Průvodce Senátem: Pojistka demokracie i nejneoblíbější ústavní instituce

Senát jako horní komora Parlamentu ČR vznikl v polovině 90. let, i když v ústavě je od začátku.

První volby do Senátu se konaly před 12 lety, voliči se ale k volebním urnám příliš nehrnuli. A nehrnou se ani teď. V roce 2006 přišlo k urnám v prvním kole 42% voličů, ve druhém kole však už jen pětina (20,7 %) těch, kdo můžou volit. Nejméně lidí přišlo k senátním volbám před čtyřmi lety. To se ve druhém kole hlasování zúčastnilo 18,4 % oprávněných voličů

Narozdíl od Poslanecké sněmovny jsou senátoři voleni na šest let místo čtyř roků. Senát také nelze narozdíl od Poslanecké sněmovny rozpustit. Každé dva roky je třetina senátorů z celkového počtu 81 obměňována ve volbách. Ty nejbližší jsou už za pár týdnů.

Senátorům musí být stejně jako prezidentským kandidátům minimálně čtyřicet let a voliči hlasují přímo pro jednotlivé kandidáty ve svém obvodu. Když některý z kandidátů získá v první kole voleb přes padesát procent hlasů, stane se automaticky senátorem. Pokud je situace nejednoznačná, následuje druhé kolo voleb, v němž se senátorem stane ten, kdo dostane od voličů největší počet hlasů.

Senát sídlí v trojici pražských paláců – ve Valdštejnském, Kolowratském a Fürstenberském a jeho provoz  spolkne ročně více než půl miliardy korun. Letos by měl podle státního rozpočtu Senát utratit 604 milionů korun, příští rok o dvacet milionů méně.