Čest práci, soudruzi. SLOVNÍČEK komunistických výrazů

Snad nikde není společenská změna tak dobře patrná jako v jazyce.

"Jednání protispolečensky zaměřených skupin je v příkrém rozporu s tím, o co naši pracující denně usilují – to je poctivou a svědomitou prací posilovat a upevňovat naši ekonomiku a vytvářet tak podmínky pro další zvyšování životní úrovně a posilování životních jistot," citovalo v době Palachova týdne několik měsíců před sametovou revolucí Rudé právo dělníky smíchovské Tatry.

Podobnou větu by dnes žádný šéfredaktor neschválil. Naopak v předrevolučním tisku nenajdete zmínku o tunelování podniků, koučingu nebo vládním brífinku.

Proměny jazyka způsobuje několik tendencí, které působí souběžně. "Objevuji se nové skutečnosti, věci či jevy a ty je třeba pojmenovat - pomocí nových slov, slovních spojení či slov s novým významem," vysvětluje Zdeňka Opavská z Ústavu pro jazyk český. Například surfování na internetu s použitím tabletu nebo myši je výdobytkem posledních let. Souběžně s tím jiné jevy mizí. Například centrální plánování a pětiletky tak ve státním rozpočtu už dlouho nadejdete.

Zároveň se mění významy slov, která už v jazyce byla. Viry, které původně způsobovaly jen fyzická onemocnění, dnes úspěšně řádí i v počítačích a zeštíhlování se dnes už netýká pouze dam a pánů s nadváhou, ale také podniků a úřadů. 

Pro jiné jevy, které existují dlouho, se zase v poslední době vžila slova nová. "Zastaralé" načasování tak dnes mnohde nahrazuje timing a místo schůzek se pořádají mítinky.

Výrazy doby minulé

Připomeňte si slova, která byla před dvaceti až šedesáti lety běžnou součástí konverzace nebo dobového tisku. Většinu z nich dnes už nepoužíváme, i když jim (s výjimkou nejmladší generace) rozumíme.

Čest práci – Pozdrav, který si vyměňovali soudruzi (viz níže) místo tradičního Dobrý den. "Osvobozená práce v socialistické společnosti přináší s sebou také nový poměr člověka k práci, která již není pro člověka ponížením, jak na ni hleděla morálka kapitalistické společnosti, ale radostnou tvůrčí potřebou, tvůrkyní nových hodnot, které budou zkrásňovat a umocňovat život všech pracujících. Tento nový poměr člověka k práci je symbolisován již oním krásným pozdravem Čest práci, který se v různých tóninách a obměnách vrací jako vůdčí motiv radostné symfonie socialistického budování," píše o novém pozdravu na začátku 50. let lingvista Miloš Dokulil.

Soudruh – Místo pánů a paní pracovali v československých firmách po roce 1948 soudruzi a soudružky, ve služebním styku bylo toto oslovení totiž povinné.

Kádrový profil – Zatímco dnes se slovo kádr používá hlavně ve sportu jako výraz pro všechny členy družstva, za socialismu byl kádrem politicky a odborně přijatelný pracovník. Míra přijatelnosti se posuzovala podle kádrového profilu, který sestavovali kádrováci.

Agitka – Výchovu kádrů zajišťovali umělci drobnými uměleckými útvary s politicky agitačním obsahem; v širším významu se agitkou rozumělo vše, co agitovalo ve prospěch zřízení.

Úderník – Úderníci byli v Česku hojní především v 50. letech. Tento výraz označoval předního dělníka v socialistické výrobě, který překročuje normu technickou prací a pracovní morálkou.

Stachanovec – Zaměstnanec příbuzný úderníkovi. Pracovník dosahující vysokých výkonů po vzoru dělníka Stachanova, vykládá jeho význam slovník.

Brigáda – Brigáda jako armádní útvar je v češtině doma už dlouho, dobrovolnou veřejně prospěšnou práci ale začala označovat až po válce.

JZD – Zemědělství v Česku před revolucí provozovala v drtivé většině Jednotná zemědělská družstva. Podniky, které napodobovaly sovětské kolchozy, nejdříve lákaly členy dobrovolně a poté násilím. Vznik družstev úzce souvisí také s výrazem kolektivizace.

Národní výbor – Zatímco dnes obce spravují obecní úřady a řídí je starostové, ještě před pár lety se chodily záležitosti řešit na národní výbor, který vedl předseda. Stejné orgány fungovaly i na úrovni měst, okresů i krajů. Vznikly ještě před koncem války jako prozatímní úřady pro správu země, vydržely ale přes 45 let.

Mládežník – Na konci 40. let a na počátku 50. let se objevilo slovo mládežník, které označovalo jednak pracovníka v hnutí mládeže, jednak příslušníka Československého svazu mládeže. Ještě po převratu je připomínala stanice metra v Praze 4.

Svazák – Pro velkou část mladých se dalo použít i slovo svazák, které označovalo člena Socialistického svazu mládeže (vznikl v roce 1968). Organizace sdružovala mladé lidi ve věku 15 až 35 let. Ruskou obdobou svazáka byl komsomolec.

Perestrojka/přestavba – Slovo perestrojka se začalo používat v SSSR v novém významu v roce 1985 a označovalo reformní kroky, které zaváděl Michail Gorbačov. Měla proměnit ekonomické fungování země, ale přitom zachovat polický systém.

Glasnosť – Politika otevřenosti neboli glasnosť souvisela s přestavbou. Označovala širší společenské změny, které s sebou přineslo uvolňování ekonomických pravidel.

Spartakiáda – Co pět let se socialistický režim předváděl při velkolepém cvičení na strahovském stadionu. Spartakiády přímo navázaly na předválečnou tradici sokolských sletů a využily i stadion, který si Sokolové postavili.

Třídní nepřítel – Třídním nepřítelem byl každý, kdo byl nepohodlný komunistickému režimu. Nejdříve se tak označovali političtí vězni, později i disidenti, emigranti a exulanti.

Výjezdní doložka – Už v únoru 1948 zavedl režim povinnost, aby si lidé k výjezdu do zahraničí požádali o svolení – tzv. výjezdní doložku. Bez ní se nesmělo vycestovat až do 4. prosince 1989.

Tuzexové bony – Zboží zahraniční provenience se prodávalo ve speciální síti obchodů Tuzex. Koruny ale na nákup nestačily, bylo třeba vlastnit valuty nebo speciální měnu – bony. Oficiálně měl bon hodnotu jedné koruny, v 80. let se na černém trhu prodával asi za pětinásobek.

Požárníci, veřejná bezpečnost – Místo hasičů, policie a četnictva v "novém" poválečném Československu fungovali požárníci a "esenbáci" (členové Sboru národní bezpečnosti). Nové názvy měly symbolizovat změnu oproti minulosti. U hasičů navíc měla zmizet negativní konotace, která se se slovem hasič pojila, a naopak se mělo zdůraznit, že hašení požárů není jejich jedinou náplní práce.

Melouch – Staré slovo židovského původu, označující pokoutně prováděnou řemeslnou práci, se v češtině objevilo už v době první republiky. Za socialismu ale zažilo nebývalý rozkvět.

Slova posledních let

Po revoluci se objevila spousta nových slov a výrazů, z nichž některé se již z různých důvodů přestaly používat. Další výrazy ale v češtině úspěšně prosperují.

Kupónová privatizace – Metodou výměny kupónů za podíly ve státních podnicích se stala v 90. letech celá řada Čechů akcionáři velkých podniků. Majetek v hodnotě stovek miliard si lidé mohli "koupit" ve dvou vlnách privatizace, kdy za tisíc korun dostali deset kupónů v hodnotě stovky.

DIK – V případě úspěchu v kuponové privatizaci (pokud byl u daného podniku převis poptávky, nemuselo na zájemce zbýt) se stal člověk Držitelem investičních kupónů neboli DIKem.

Lustrace – Tento výraz označuje obecně nahlédnutí do evidence či rejstříku, v Česku se ale jeho význam zúžil na prověření osoby v evidenci spolupracovníků Státní bezpečnosti.

Tunelování – Slovem tunelování pro vyvádění peněz z podniků obohatila čeština i ostatní jazyky.

Manažer – Slova spojená s oblastí managementu zažila po revoluci nevídaný boom. Manager, manažer i manažování jsou nyní v češtině velmi dobře zabydlené.

Leasing – Anglické slovo pro pronájem se používá jako synonymum pro leasingový prodej, tedy nákup především aut na splátky, přičemž majitel vůz během splácení používá, i když je formálně stále v majetku prodávajícího.

Frikulín – Globálně populární anglická slova být free, cool a in dala vzniknout půvabnému českému jednoslovnému označení pro člověka, který je prostě trendy – neboli jde s dobou, je zajímavý a v pohodě.

Vo co gou – Smícháním české vazby "o co jde" s anglickým "what's going on" se v češtině vytvořilo půvabné nové slovní spojení, jehož význam je totožný s původním.
 

Populismus – Toto slovo není v češtině nováčkem, přejato bylo už dřív. V posledních letech zažívá neobvyklý rozkvět.

Gender – Nepřeložitelné slovo gender označuje "sociálně, psychologicky a kulturně podmíněné rozdíly pohlaví", a také vědecké zkoumání těchto rozdílů. V Česku je stále na vzestupu.

All-inclusive – Slovo přejaté z angličtiny zdomácnělo s rozvojem levných zájezdů. Obecně označuje službu, zahrnující v základní ceně veškerý možný servis.

Gambler – Původem anglické slovo označující hráče hazardních her už dnes v češtině neumíme elegantně nahradit. Slovní spojení patologický hráč je totiž spíše medicínská diagnóza.

Bezdomovec – Toto slovo zná čeština už víc než půl století. Lidem bez střechy nad hlavou se ale tímto jménem začalo více říkat až po revoluci.

Squater – Squateři jsou v Česku novinkou. Výraz označující lidi, kteří se neoprávněně zabydlují v cizích domech, přišel z angličtiny.

Celebrita – Zatímco dříve bývali významní lidé osobnostmi či hvězdami, dnes je běžné, že si veřejnost všímá spíše celebrit. Celebritou se může stát každý, o koho se zajímají média. Slovo pochází z latiny a je společné mnoha jazykům.

Sněhánky – Slovo označující sněhovou přeháňku má na rozdíl od mnoha jiných známého autora. Jako první ho začala v relaci zpravodajství používat "rosnička" Michaela Dolinová.

E-mail, ajťák, vygůglit/vygooglit – Stovky původně anglických výrazů z oblasti počítačové technologie se z češtině zabydlují a postupně si tvoří i odvozeniny. Mnohé z nich už dnes řadíme  mezi spisovné výrazy.

Mítink – Původně anglické slovo meeting, označující jednání či schůzku, prodělalo proměnu od anglické podoby meeting k češtině lépe vyhovujícími mítinku. Tato forma původně označovala veřejné shromáždění, dnes jsou ale běžné i firemní či obchodní mítinky.

Deregulace cen – I když obě tato slova jsou dobře známá, jejich spojení je novinkou. Jde velmi často o eufemistické označení pro jev, který je sociálně citlivý – obvykle totiž znamená zdražování.

Euroskeptik – Při vstupu Česka do EU se vynořila spousta slov, která souvisí s evropskou a bruselskou realitou. Kromě euroskeptiků máme také eurobyrokraty, bruselocentristy a tak dále.

Klausovec – V 90. letech se rozmohlo tvoření slov označujících příznivce nějakého politika. Kromě klausovců tak známe zemanovce, grossovce, paroubkovce a další.