Člověk by neřekl, kde všude se dá přijít k úrazu. Ano, i u talíře s chutnou krmí.
Dentisté na Tchaj-wanu jsou zděšeni aktuálním trendem některých fastfoodových řetězců. Ty se totiž začaly předhánět ve velikosti svých hamburgerů. V rámci různých reklamních akcí nabízejí ty největší mnohapatrové burgery, na jejichž konzumaci by člověk potřeboval čelisti, jako měl filmový Vetřelec.
Profesor Su Ming-Lun z katedry dentistiky Národní Jang-Ming univerzity na Tchaj-wanu ovšem varuje před nebezpečím, které na jedlíky podobných monstrózních útvarů čeká: "Průměrná lidská ústa se dokážou rozevřít tak, že mezi horními a dolními zuby je mezera široká čtyři centimetry. Některé hamburgery, které jsme viděli, měly na výšku až osm centimetrů a řada lidí v restauraci se pokoušela ukousnout sousto odshora až dolů. Stále častěji se pak v ordinacích setkáváme nejen s vykloubenými čelistmi, ale i s přetrhanými vazy a poškozeným obličejovým svalstvem, zejména žvýkacími svaly."
A to není zdaleka jediné nebezpečí. "Pokud při takovém zranění navíc máte ještě nějaké jídlo v puse, může v prvotním bolestivém okamžiku dojít i ke vdechnutí jídla a následnému dušení. U takového pacienta mohou amatéři jen velmi těžko zasahovat a uvolňovat jídlo z dýchacího traktu, aniž by přitom nenapáchali další škody na vykloubené sanici. K obřím jídlům by zkrátka lidé měli používat příbor a vše si krájet na rozumně velké kousky. V případě hamburgerů to ocení nejen čelist, ale i vaše oblečení, na kterém v případě nekulturního pojídání přistává značná část burgerové náplně," dodává profesor Su Ming-Lun s úsměvem.
Pro trdla pouze "bagr"
Když jsme zmínili příbor – i s ním si člověk může u jídelního stolu solidně ublížit, zejména v případě ostrých steakových nožů v rukou konzumentů, kteří už požili nějaké nápoje s vyšším obsahem etanolu. Ale zatímco za úrazy příborem si člověk většinou může sám, někdy nemá šanci nebezpečné nádobí včas odhalit.
Hrozbou jsou zejména sklenice, hrnky a skleněné či porcelánové talíře, které mohou být například po nárazech při mytí nádobí naštípnuté. Do těla si tak člověk může nevědomky zanést střípek, což může mít vážné následky. Problémy jsou i se střepy a cizími předměty, které se připlatly do potravin během výrobního procesu.
PSALI JSME:
Kousla do chleba a v puse jí zůstal střep
Matka našla v kaši pro děti střep skla
Našel v rohlíku zapečenou myš. Jiní objevili střepy a mouchy
Jedlé pouze jednou
O jedovatých houbách se ve známé vtipné průpovídce tvrdí, že jsou vlastně jedlé – ovšem pouze jednou. Houbových otrav se každoročně stane několik. Většinou za to může neznalost a záměna s nějakým jedlým druhem.
PSALI JSME:
Táta a syn se otrávili houbami, skončili v nemocnici
Sedmiletá dívka snědla guláš s muchomůrkami. Zemřela
Někteří fajnšmekři se ale rádi pohybují na tenkém ledu a dopřávají si velmi jídlo, které by nemělo být jedovaté, ovšem občas je – řeč je o známé japonské rybě fugu. Když se zpracuje správným způsobem, je v mase jen minimální množství jedovaté látky, která způsobuje zajímavou chuť a příjemné brnění v ústech. Ale běda, když se do vaření pustí nevyškolený neumětel (na přípravu fugu v restauracích je nutno složit zkoušky a mít oprávnění tento pokrm vařit). Pokud se totiž při přípravě ryby nepostupuje správně, jed prostoupí celé tělo a už několik kousků způsobí člověku velmi nepříjemnou smrt. Tetrodoxin způsobuje ochrnutí vnějšího i vnitřního svalstva a konzument se tak při plném vědomí udusí, protože svaly, které se starají o dýchání, přestanou fungovat.
Jedna ryba fugu v sobě má jed na otrávení až 30 lidí a nelítostné statistiky uvádějí, že v Japonsku každoročně zemře zhruba 15 lidí. Valná většina z nich jsou kuchaři, neboť když je vám pokrm předložen, kuchař je povinen z vašeho talíře ochutnat. Pokud do půl hodiny nezemře, můžete se s klidem pustit do jídla.
Zajímavou mořskou rybou je i perutýn. Podobně jako u fugy, i u perutýna hrozí nebezpečí zejména při špatné kuchařské přípravě. Jeho jed je sice prudký, ale zdravého člověka zabít nemusí. Pokud má ale konzument nějaké zdravotní obtíže, zejména dýchací nebo srdeční, může to mít pro něj fatální následky. Navíc na rozdíl od fugu kuchař nemusí při přípravě perutýna prokazovat svoji schopnost.
Na Sardinii se můžete setkat s velmi zvláštní tradiční pochoutkou – ovčím sýrem Casu marzu. Sýr se záměrně infikuje larvami sýrohlodky drobné a nechá se takřka rozložit. Poté se pojídá – i s živými larvami. Živé a odolné larvy se tak mohou dostat až do střev, kde mohou napáchat nepěknou škodu včetně životu nebezpečné perforace. Oficiálně byl proto tento sýr zakázán, ale domorodci na něj nedají dopustit a potají jej stále vyrábějí i konzumují, i když to už řada z nich odnesla na zdraví či dokonce životě.
Na zdraví
Vzhledem k tomu, že po konzumaci pochoutky z předchozího odstavce by se zasloužilo mluvit o "vypálení červa", uzavřeme náš dnešní gastrovýlet alkoholickým nápojem zvaným absint. Jde o jeden z nejsilnějších drinků, neboť jeho obsah alkoholu je více než 70 procent. Dále obsahuje alkaloid zvaný thujon, který působí degenerativně na centrální nervovou soustavu a způsobuje halucinace. Proto byl v řadě zemí zakázán. Po roce 2000 došlo v některých z nich k uvolnění tohoto zákazu, ale výrobci nesmí překročit určité přísně stanovené množství thujonu v nápoji tak, aby nebyl natolik nebezpečný (tvrdí se, že slavný malíř Van Gogh si své ucho uřízl právě pod vlivem absintu).
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz