Velikonoce, stejně jako Vánoce jsou původně církevní svátek, oslavující zásadní události v dějinách církve. Řada nevěřících je ale přijala i za svůj svátek, slaví si je po svém - trochu pohansky a ti cyničtější si z nich dokonce dělají legraci.
Sesbírali jsme několik nejvydařenějších vtipů o Ježíšovi. Týkají se jak jeho posmrtného období, kdy byl ukřižován, pohřben a následně se probral, tak jeho předchozí éry, kdy chodil po Zemi a konal zázraky.
Právě Velikonoce – tedy doba, kdy Ježíš zemřel, aby se o tři dny později opět vrátil mezi živé, jsou totiž podle vtipálků obdobím, kdy se z mrtvých stávají zombie. I Ježíš se podle všeho musel vrátit jako nemrtvý, a tudíž by byla chyba si ho idealizovat a představovat si ho jinak, než jak vypadají právě zombie ve většině filmů. Katolíkům se sice z té představy otvírá kudla v kapse, ale humorem obdařená část populace (včetně věřících) to většinou bere.
Ráno po svatbě v Káni Galilejské... Hosté se pomalu probouzejí, většina z nich se drží za hlavu a sténá. Jeden s obzvlášť těžkou kocovinou prosí: "Já mám takovou žízeň! Skočte někdo pro vodu..." Ježíš se zvedne, že tedy půjde, když v tom všichni svorně vykřiknou: "NE! Ty už ne..."
Znáte i vy nějaké podobné vtipy? Napište nám je do diskuze nebo na Facebook.
Úvodní fotografie tohoto článku je z filmu Život Briana - ten je celý parodickým snímkem o muži, který se narodíl o chlév vedle než Ježíš a prožil podobný život jako on. I když se církev snažila tento film zakázat a v některých státech se to dokonce podařilo, film se nakonec stal jednou z nejoblíbenějších komedií vůbec. Proslulá je zejména závěrečná scéna ukřižování, kdy si všichni na křížích zvesela prozpěvují optimistickou píseň "Život vždy z té lepší stránky ber:"
Ježíš přijde na plovárnu, sebevědomě nakráčí na vodní hladinu a chce se po ní projít, tak, jak to dělal dříve. V tom okamžiku ale zmizí pod vodou a jen díky zákroku plavčíka se neutopí. "Co jste si sakra myslel, chlape?" zlobí se plavčík. "No," říká Ježíš, "já dřív tu chůzi po hladině zvládal v pohodě, ale to jsem ještě neměl v nohách ty díry."
Chodí Ježíš po světě, zda ho někde poznají. V Americe si ale každý hledí svého, v Rusku se raději nedívají druhému do očí, v Africe o něm nikdy neslyšeli – zkrátka nikdo ho nepoznal. A tak už chodí marně světem několik let. Nakonec dorazí do Izraele. Dojde až do Jeruzaléma, a tam sedí Kohn před barákem a kouří viržínko. Sotva ho Kohn spatří, vyskočí, otočí se do dveří a zařve: "Mojše, Izáku, honem doneste hřebíky a kladivo - už je tady zas!"
ČTĚTE TAKÉ:
Žena píchala děti špendlíkem, aby pochopily utrpení Ježíše!
Velikonoce ve světě: Tequila, krev a další zvláštní zvyky
POMLÁZKA je tu! Přečtěte si, jak nejlépe skladovat vajíčka
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz