Přírodní katastrofy a napjatá situace ve světě nutí lidi mít doma schovanou peněžní hotovost. V oběhu v rámci Evropské unie je tak stále více bankovek.
Hrozba války, obavy z kybernetických útoků i lesních požárů. To vše změnilo chování lidí při placení a manipulaci s financemi. Stále více jich totiž využívá hotovost. Dokazuje to i skutečnost, že počet bankovek, které jsou v Evropské unii v oběhu, stále roste, píše The Guardian.
Nová data totiž ukázala, že lidé si v poslední době dělají doma železnou zásobu hotovosti, kdyby je postihla nenadálá situace, jakou mohou být požáry. Právě ty, kvůli extrémní vlně veder, sužují v poslední době velkou část starého kontinentu včetně Španělska, Francie, Řecka, Portugalska nebo Chorvatska.
Počet bankovek v oběhu v Evropské unii tak roste. „Zatímco hotovost hraje v mnoha evropských městech druhé housle za bezkontaktními platbami, částka v oběhu ve skutečnosti roste,“ poznamenal hlavní ekonom Evropské centrální banky (ECB) Philip Lane.
Data ECB, která sledují počet bankovek v oběhu od roku 2002, ukazují, že jejich hodnota vzrostla z přibližně jednoho bilionu eur v roce 2016 na 1,6 bilionu v červnu 2026. V oběhu je více než 31 miliard bankovek ve srovnání s 24 miliardami těsně před pandemií v roce 2019, přičemž loni byla nejoblíbenější 50eurová bankovka, následovaná bankovkou v hodnotě 100 eur.
Například Švédská národní banka (Riksbank) už letos na jaře vydala doporučení, aby lidé měli doma hotovost a nespoléhali jen na placení kartou anebo mobilním telefonem. Zdůvodnila to současnou nejistou geopolitickou situací. „Současná mezinárodní situace a vysoký stupeň digitalizace mohou vést ke zranitelnostem v platebním systému. Je proto důležité, aby široká veřejnost měla k dispozici různé způsoby placení, mimo jiné hotovost,“ upozornila tehdy švédská centrální banka.
Podle ní by všechny tamní domácnosti měly doma mít hotovost ve výši 1 000 švédských korun, tedy kolem 2 200 korun českých, na dospělou osobu. Tato částka má podle banky pokrýt týdenní potřebu základních nákupů v případě války nebo krize.
Podobná doporučení zveřejnily také Rakousko, Finsko, Německo a Nizozemsko.
„Rada uchovávat hotovost pro nouzové situace je sice dobře míněná, pokud ale peníze budeme mít doma a přestaneme je používat, když není krize, nemusí být snadné je používat, když krize nastane,“ varuje Olive McCarthyová z University College Cork.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz