VIDEO: Fenomenální Američan Michael Phelps se stal ve svých 23 letech nejlepším plavcem historie. Proč je tak dobrý?
Na startovním bloku v pekingské Vodní kostce stojí osm plavců, kteří se připravují ke startu. Na první pohled vypadají všichni stejně, jsou vysocí a urostlí. Ještě naposledy protřepou rukama, aby uvolnili svaly a zbavili se předstartovní nervozity.
Pak už jde všechno ráz naráz. Světoví plavci dostávají povel, aby se připravili ke startu. Sklání se na blocích a konečky prstů se zapírají o jejich okraj, aby byl odraz co možná nejúčinnější. Následuje ostrý zvukový signál, po kterém jejich těla vystřelí do dopředu. Skočí do vody, pod jejíž hladinou je snímá kamera. Jejich vlnivý pohyb připomíná delfíny. Pak už se vynoří nad hladinu a mocnými tempy zdolávají jeden metr za druhým.
Seznamte se, Michael Phelps
Jednomu z nich jde však všechno tak nějak lépe. Klouže vodou mnohem snáz než ostatní. Jmenuje se Phelps, Michael Phelps a je to nejlepší plavec všech dob. "Když sledujete Michaela při plavání pod vodou, tak zjistíte, že kolem jeho ruky se při plaveckém záběru neobjevují téměř žádné bubliny. Plocha jeho dlaně se "nepropadá" vodou, z čehož rezultuje velmi efektivní pohyb. Je to něco, co nejde naučit ani změřit," říká Stu Isaac, jeden z vysokých představitelů firmy Speedo, která je autorem revolučních plavek.
Michael Fred Phelps alias "Baltimorská střela" se narodil 21. června v americkém městě Baltimore ve státě Maryland. Jeho otec Fred Phelps, pracoval pro marylandskou státní policii a jeho matka byla ředitelkou na střední škole. "MP", jak se mu také říká, má dvě starší sestry. Whitney a Hilary také plavaly, ale nebyly zdaleka tak úspěšné jako jejich bratr.
Léčba plaveckým sportem
Sedmiletý Michael se dostal k plavání právě díky svým sestrám, ale tento náročný sport měl být rovněž prostředkem k tomu, aby zde vybil svůj až chorobný přebytek energie. Phelps totiž trpěl něčím, čemu se říká hyperaktivita spojená s poruchou pozornosti. "Nevydržel sedět chvilku v klidu, neustále se na něco ptal a nevydržel se soustředit na jedinou věc," vypráví jeho matka.
Prohry nenávidí a nemožné neexistuje
V NBAC (North Baltimore Aquatic Club) pod vedením trenéra Boba Bowmana začal brzy vynikat a v deseti letech už byl držitelem národního rekordu ve své věkové kategorii. Následoval další výkonností vzestup, který vyvrcholil splněním kvalifikačního limitu na olympijské hry v Sydney v roce 2000. Tehdy skončil patnáctiletý plavec v závodě na motýlkářské dvoustovce pátý a litoval, že nezískal medaili.
Tehdy Phelps ukázal vlastnost, která mu pomáhá vítězit. Nenávidí prohry. Místo toho, aby zahodil plavecké brýle, tak začal trénovat ještě tvrději. "To, že jsem nesplnil svůj cíl znamenalo jediné. Toužil jsem po jeho dosažení ještě mnohem víc," řekl ke svému australskému "neúspěchu". O čtyři roky později v Aténách už získal 6 zlatých medailí a v Pekingu dosáhl nesmrtelnosti.
A Bůh stvořil plavce…
Co dělá z Phelpse tak vyjímečného plavce? Respektuje jeho tělo zákony hydrodynamiky lépe, než je tomu u ostatních borců? Je pro Phelpse kyslíkový dluh něčím, co nezná nebo snad objevil způsob, jak se ve vodě pohybovat efektivněji? Co je důležitější, jeho tělo nebo způsob, jakým ho používá?
Phelpsova postava se na první pohled od špičkových plavců ničím neliší. Měří 193 cm a váží 91 kilogramů. Česká motýlkářská jednička Michal Rubáček ze znojemského plaveckého klubu je na tom podobně, když při výšce 193 cm váží 93 kilogramů.
V něčem však rozdíl přeci jenom najdeme. V poměru k trupu má Američan o něco kratší nohy než ostatní plavci. To však nepředstavuje žádnou nevýhodu, spíše naopak. Jeho tělo pak "sviští" po hladině jako lidské vznášedlo, které pohání zatraceně silný motor. Phelpsovi nohy velikosti 14, což představuje délku 32 cm, totiž ve vodě fungují jako ploutve.
Tímto se dostáváme k dalšímu zdravotnímu problému, kterým Phelps jako malý klučina trpěl. Statistiky říkají, že klouby jednoho z pěti dětí, jsou tzv. hyper-flexibilní, tedy příliš uvolněné. Phelps prý umí nohu v kotníku propnout lépe, než špičkové baletky.
Jakou to představuje výhodu? Plavec ve vodě usiluje, aby zaujal polohu, při které jsou odporové síly co nejmenší, v čemž Phelpsovi pomáhá právě extrémní flexibilita ramenních kloubů a kotníků. Potom to vypadá, jako by byl plavec na skřipci. To však není zdaleka vše. Plavecký kop vychází z kyčelního kloubu a pokračuje bičovitým pohybem přes koleno až ke kotníku. Phelpsovi umožňuje pohyblivost jeho kloubů ten nejúčinnější plavecký záběr nohou.
Ve vodě je jako ryba, na souši se stává nemotorou
Co je pro něho ve vodě výhodou, na souši to představuje komplikace. Phelps například vyřadil ze svého tréninku běhání, protože by si mohl stoupnutím na terenní nerovnost snadno poranit kotník. Plavecký fenomén proto přiznává, že když je mimo bazén, tak se cítí jako ryba na suchu. "Kdybych mohl spát ve vodě, tak je to pro mě ta nejbezpečnější postel," říká muž-ryba.
Pokud se podíváme na fyziologické pochody v jeho těle, tak objevíme další extrém. Při výdeji energie se, jak známo spaluje ve svalech její zdroj, kterým je glukosa, jejíž odpadní látkou zase laktát (kyselina mléčná). Ten představuje nepříjemnou bolest a následnou ochablost svalů, kterou cítíme při velké fyzické námaze. Phelps má produkci této odpadní látky o polovinu menší, než ostatní elitní plavci, takže jeho motor pracuje velmi efektivně. Proto si také může dovolit tolik startů během jediné olympiády.
Dřina, dřina a zase jenom dřina
V tuto chvíli to se možná zdá, že Phelpsovi stačí skočit do vody a pak už to jde samo. K ohromné dávce talentu přidává ještě větší objem tréninkové dřiny. "Jak se říká deset procent talentu a devadesát procent dřiny, takže si myslím, že je opravdu pracovitý. Je potvrzeno, že naplave až 18 kilometrů denně, trénuje šest dnů v týdnu a téměř 365 dní v roce. Je to zkrátka obrovský dříč,“ říká šéftrenér českých plavců Jiří Kyněra. Tak to je ten Michael Phelps!
