Fotbalista Jan Koller zažil podle svých vlastních slov v Rusku úspěšnou sezonu, ačkoliv jeho Samaře utekl Pohár UEFA na poslední chvíli.
Hned šest českých fotbalistů usilovalo v posledním kole ruské fotbalové ligy o jedno volné místo v Poháru UEFA. Největší radost měl po závěrečném hvizdu zápasů posledního ligového kola reprezentační záložník Radek Šírl, jehož Zenit porazil silný Spartak Moskva.
Právě Šírlův Petrohrad zřejmě zabouchnul dveře do pohárové Evropy Janu Kollerovi ze Samary. Ten se v dresu svého zaměstnavatele bil jako lev a dvěma přesnými zásahy pomohl k vítězství 4:3 nad Terekem. Na páté místo Zenitu, který měl stejně bodů jako Samara, to kvůli horším vzájemným zápasům nestačilo.
Ačkoliv jste na závěr ruské ligy zvítězili, přičemž vy jste se dvakrát trefil, tak jste kvůli horšímu vzájemnému zápasu se Zenitem Petrohrad de facto přišli o možnost startovat v Poháru UEFA. To musí naštvat.
Zamrzí to hodně i z toho důvodu, že jsme to měli takhle dobře rozjeté a nedotáhli jsme to do konce. Bohužel nám k přímému postupu chybělo jenom lepší skóre, než má Petrohrad. Ztracené to však úplně není, protože máme teoretickou šanci postoupit, pokud jeden z prvních pěti týmů ligy vyhraje Ruský pohár. Potom bychom postupovali jako šestý tým tabulky. Každopádně je škoda, že jsme si to nevybojovali sami.
V posledním kole došlo ke kuriozní situaci, kdy o poslední postupové místo do pohárové Evropy bojovalo šest českých fotbalistů (Jan Koller, Jiří Jarošík – Samara, Radek Šírl – Zenit Petrohrad, Spartak Moskva – Radoslav Kováč a Martin Jiránek, Marek Čech – Lokomotiv Moskva). Jak jste vnímal tuto situaci?
No, k tomuto můžu říct pouze to, že je škoda, že nám Radek Kováč se Spartakem moc nepomohli. Pokud by vybojovali se Zenitem aspoň bod, tak postupujeme my.
Jak vlastně hodnotíte svoji první sezonu v Rusku, která pro vás měla trochu nešťastný začátek, kdy jste nedával branky a pak trochu hořký konec?
Na začátku jsem potřeboval trochu času na aklimatizaci, protože jsem do toho vplul hodně rychle, ale nakonec jsem hodně spokojený. Nakonec i vedení a fanoušci naše šesté místo hodnotí hodně pozitivně.
Během své fotbalové kariéry jste měl možnost hrát v české, belgické, německé, francouzské a nakonec i v ruské lize. Můžete nějak srovnat vaše působiště?
Hlavně se mi tu moc líbí s ohledem na kolektiv, který tu máme. I ruská liga má vysokou úroveň. Jediné, co mi tu trochu vadí je to, že jisté rezervy mají ruské stadiony, snad s výjimkou moskevských klubů.
Jak jste na tom po roce stráveném v Samaře s ruským jazykem?
Když jsem šel do Ruska, tak jsem na začátku vlastně nepotřeboval ani učitele. Hodně mi pomohlo to, že jsem si pamatoval něco ze školy a navíc je ruština hodně podobná češtině. Nešel jsem úplně do neznáma jako ve Francii (Koller strávil část kariéry v Monaku, pozn.red.), kde jsem se ten jazyk musel učit úplně od nuly.
Potkáváte se v Rusku s dalšími českými fotbalisty?
Vzdálenosti v Rusku jsou ohromné, kdy do Moskvy to je od nás zhruba tisíc kilometrů, takže my se akorát vidíme, když proti sobě hrajeme. Ale v Samaře máme takovou českou komunitu. Scházíme se v jedné restauraci, kde vaří český kuchař.
Jaké jsou vaše plány na dovolenou? Pojedete i do Česka?
V Čechách budu tři týdny a pak pojedeme na další tři týdny s rodinou do Monaka. Hlavně si chci odpočinout, protože jsem měl naposledy dovolenou před rokem a půl. V létě jsem totiž hned po mistrovství Evropy přestupoval do Ruska, kde už byla soutěž rozjetá.
Zatímco ruská liga už skončila, tak fotbalová kvalifikace na mistroství světa je ve své polovině. Sledujete své bývalé spoluhráče z reprezentace?
Určitě. Jsem rád, že kluci zvládli zápas se San Marinem, čímž se znovu přiblížili k postupovým příčkám. Věřím jim. Už před kvalifikací jsem říkal, že se na mistrovství světa dostanou.
Všichni čeští fanoušci budou doufat, že máte pravdu. Český výběr však má trochu ztíženou pozici i díky častým zraněním. Za všechny je třeba jmenovat případ Tomáše Rosického.
S Tomášem jsem v kontaktu a je mi ho hrozně líto, protože je to pro něj hodně těžké. Musí být nepříjemné, když vlastně ani doktoři neví, co mu je. Už se to táhne hrozně dlouho, což musí být psychicky náročné. Věřím, že se brzy vrátí a pomůže jak Arsenalu, tak reprezentaci, protože je to výjimečný fotbalista. Tvořivý hráč typu Tomáše v národním týmu momentálně chybí.
V souvislosti se zraněním špílmachra Rosického se znovu dostaly na pořad dne spekulace ohledně návratu Pavla Nedvěda, který měl dokonce říct, že mu národní dres chybí. Reprezentační trenér Rada na to reagoval v tom smyslu, že se o tom s Nedvědem pobaví. Co si o tom myslíte vy?
Myslím, že si to znovu vymysleli novináři. Jsem s ním v kontaktu a nic takového nemá v úmyslu. Pavel už s reprezentací dávno skončil.
Jak vy vlastně vzpomínáte na národní tým? Neschází vám?
Abych řekl pravdu, tak mi reprezentace nechybí vůbec. Rád ji sleduji, ale jsem spokojený tak, jak to je.
Pokud je reprezentace už uzavřenou kapitolou, tak jak se díváte na návrat do české ligy?
Mám v Samaře smlouvu ještě rok a pak se uvidí, co dál. Nevylučuji návrat do Česka, kde připadá v úvahu jediný klub, Bohemians 1905.
