Lyžařské retro

Ještě před několika lety by se pod stejným nadpisem zřejmě proháněl Josef Rösler Ořovský nebo hrabě Harrach. Jenže je 21. století…..

Oba výše jmenovaní páni jsou totiž jedni z prvních, kdož se lyžmo proháněli po českých kopcích. Psal se rok 1887.

Dlouhá dřevěná prkna, původně zamýšlená pouze k přepravě, zůstala dlouhá léta konstrukčně stejná – rovná. Samozřejmě se měnily technologie, materiály nebo způsob vázání.

Telemark s volnou patou vystřídalo pevné vázání, nejdřív s pojistnými řemínky, později s brzdičkami.

V době komunismu se lyžování bralo jako vynikající a lidový způsob rekreace. Klasický film Anděl na horách ukazuje takovou ideální "eróháckou" výpravu. Právě odbory ROH organizovaly většinu hromadných pohytů.

Lyže domácí i z dovozu

Co se týká kvality lyží a výbavy, byli na tom naši lyžaři ve srovnání se západem velmi špatně. Pevné celoplastové boty se u nás objevily až v 80. letech - výběr byl mizerný. Nejrozšířenější byly modré přaskáče značky Botas; vážily sice snad tunu, ale oproti koženým lyžákům ke kotníkům to přesto byla výrazná změna.

Lyže jsme v ČR měli poměrně dobré, ale přesto byly v oblibě spíš zahraniční značky, především rakouské. Fenoménem se staly dětské lyže Sulov Prince - na těch u nás začínal asi úplně každý...

Zdroj: oficiální zdroj

Sněhová děla

Velkou změnu znamenal přícho sněžných děl.To první se do ČSSR dostalo už v roce 1965, když obohatilo areál v Telnici. Bylo to v době, kdy se sněhová děla teprve pomalu rozšiřovala po západní Evropě. Jenže, na rozdíl od západu, u nás ze sněhového děla  veřejnost nic neměla - sloužilo jen potřebám sportovních lyžařů.

Prkno v Čechách

A co snowboard? Ten se na našich svazích objevil hned pár let poté, co ho v zahraničí vynalezli. První sněžná prkna se na našich svazíchdala vidět v sezóně 1979/80. Nadšenci si je vyráběli svépomocí jen podle zahraničních časopisů. Nejvíc se snowboardovalo na Perninku v Krušných horách, kde se také v roce 1984 konal první závod v historii českého snowboardingu.

Zasněžené kopce dobyl carving

Největší mezník v dlouhé historii ale přišel až pár let po revoluci -  v polovině 90. let minulého století. Dlouhé rovné lyže se proměnily v kratší a vykrojené.

Rovné lyže patří historii, sedá na ně prach, taky bazary je přestaly vykupovat. Ve frontě na vlek už po nich šlapete jen náhodou. "Škoda že vlastnosti carvingových lyží umí využít jen málokdo. Lidé pořád jezdí podle staré školy,“ krčí rameny šéfinstruktor Sun ski school Tomáš Rousek, který se už léta snaží o progres lyžařské veřejnosti.