Čechům ujel hokejový vlak. Dohnat ho potrvá léta

Zastaralé tréninkové metody, špatná výchova, nedostatek pokory, málo bojovnosti. To všechno jsou podle hokejových odborníků aspekty, které mají na svědomí ústup českého hokeje ze světové špičky.

"Svět je úplně jinde. Tréninkové metody se změnily a naši trenéři zatím nemají příliš ochoty se je učit. A mladým hráčům pak chybějí návyky, které jejich vrstevníci ze světové špičky mají. Když pak dojde na měření sil, nestačíme. Je to vidět na osmnáctkách, na dvacítkách a bohužel se to projevuje už i u reprezentačního áčka,“ odkrývá tvrdou realitu skutečného stavu českého hokeje asistent trenéra reprezentačního týmu do 18 let a kouč brankářů Petr Jaroš.

Má s čím srovnávat. Deset let působil v zámoří, kde založil úspěšnou brankářskou školu, v níž mu rukama prošla i brankářka americké olympijské hokejové reprezentace.

VIDEO: Rozhovor s Petrem Jarošem

Chybí pokora, pracovitost, bojovnost...

Jaroš přitom není jediným hokejovým odborníkem, který na problémy v českém hokeji upozorňuje. "Chybí pokora, pracovitost, bojovnost, chuť reprezentovat. Hráči nemají konkurenci, nejsou pod tlakem. To, co stačí doma, nestačí v zahraničí,“ všímá si mistr světa z roku 1985 a dlouholetý obránce NHL František Musil. Jako asistent trenéra má za sebou tři roky u národního týmu, letos stejnou funkci vykonával u družstva do 18 let.

"Všechno začíná u mládeže, u nás u rodičů a trenérů. Mladým hráčům chybí řád, zarputilost. Na Kanaďanech je vidět, jak chtějí každý zápas vyhrát a udělají pro to všechno. Nám tohle chybí. Byl jsem zastáncem toho, aby mladí hráči neodcházeli do zahraničí, teď ale říkám, ať jdou. Jsou tam celý rok pod tlakem a naučí se to, co tady ne,“ dodává Musil.

Čeští trenéři zaspali dobu

Podle Jaroše je jen jediná cesta, jak český hokej vrátit na výsluní, bude ale bolestivá a dlouhá. "Začít musí trenéři. Musí se chtít učit nové metody, vyjet do zahraničí a sledovat, jak se dělá to, co teď neumíme. Jedině tak se něco změní. Do té doby bohužel budeme muset zapomenout na medaile z velkých akcí, protože už teď dokážeme porážet jen Nory, Dány a bát se o výsledek v zápasech s Němci a Švýcary,“ varuje Jaroš, podle kterého výchova konkurenceschopných hráčů může trvat klidně i deset let.