Stříbrný Chalupa: Opravdu to byl definitivní konec

ROZHOVOR: Český veslař, který skončil na MS v druhý, prozradil v rozhovoru pro tn.cz, že tentokrát se s aktivní kariérou skutečně rozloučil.

Úspěšná kariéra veslaře Václava Chalupy se definitivně uzavřela. V prosinci dvaačtyřicetiletý sportovec se rozhodl po letošním mistrovství světa v Poznani skončit a opustit veslařské tratě. A rozloučil se stylově. Ziskem stříbrné medaile na dvojce s kormidelníkem. Ihned po skvělém úspěchu na světovém šampionátu poskytl tn.cz Václav Chalupa tento rozhovor.

Nejdříve gratulace ke stříbru. Ale jak jste se vůbec dostal k závodění ve dvojce s kormidelníkem?
Tak na to přišel parťák Jakub Makovička, že dvojka s kormidelníkem je přesunuta ze soboty na neděli a to znamenalo, že finálové dvojky byly den od sebe. Vzápětí jsme se pokusili přemluvit trenéry, aby nás přihlásili na obě disciplíny, protože oni byli zásadně proti. Posléze ale souhlasili. Pro nás tato disciplína měla být takovým bonbónkem na dortu nebo úletem a dělali jsme si z toho legraci.

Z úletu jste si ale přivezli medaili…
Je to tak. Nakonec se z toho zrodila stříbrná medaile, přestože jsme na té dvojce seděli jen párkrát, nevěděli co od této disciplíny můžeme čekat a teď se ukázalo, že nám to šlo mnohem lépe než na dvojce bez kormidelníka.

Jak hodnotíte dnešní závod? Jakou jste měli taktiku?
My jsme vlastně jeli jediný závod, kterým byla rozjížďka a ta se nám povedla. Ještě předtím jsme si řekli, že to zkusíme hned od začátku a pojedeme prvních 500 metrů naplno, i za cenu, že nakonec skončíme poslední. Ovšem vyvíjelo se to pro nás příznivě, dojeli jsme na prvním místě, postoupili jsme přímo do finále a celý týden jsme měli klid.

Věděli jste co vás čeká ve finále?
Samozřejmě jsme zároveň sledovali i další soupeře, nejvíce nás zaujal výkon Spojených států a to se potvrdilo i ve finále. Američané věděli, že jsme trochu unavení ze závodu dvojek bez kormidelníka a od začátku si vytvořili menší náskok, který si udržovali a vyšlo jim to až do cíle. My jsme na ně dotírali, zkoušeli jsme to, ale nepodařilo se nám před ně dostat.

Druhé místo je každopádně skvělé. Ale byl to váš poslední závod?
Tak takový velký mezinárodní závod to byl určitě poslední.

V tom případě, jako stříbrný medailista z mistrovství světa skončíte prakticky téměř na vrcholu?
Takhle jsem si to v duchu přál a ono to vyšlo a o to je to jednodušší skončit.

Dokázal jste si představit když jste v 80. letech začínal s kariérou, že ještě v roce 2009 v jednačtyřiceti letech získáte medaili na světovém šampionátu?
Vůbec ne. Kariéra aktivního sportovce pomalu končí okolo třiceti let a u mě se to protáhlo ještě o jednou tolik. První medaili jsem získal v roce 1989 a to znamená, že to asi tedy jde.

A nestane se nakonec to, že si to skutečně rozmyslíte a budete pokračovat?
Já si myslím, že mě k tomu vždycky nutily okolnosti, lidé okolo a já jsem nebyl definitivně rozhodnutý. Tentokrát jsem se rozhodl už dlouho dopředu, že to bude poslední závod a už všem opravdu můžu slíbit, že to byl poslední závod.