Střelkyně Marušková rekonstruuje kuchyň, Vánoce si užije u tchyně

Střelkyně Lenka Marušková si hodlá užít krásný Štědrý den, přestože se před Vánocemi pustila do rekonstrukce kuchyně. Slavnostní chvíle stráví u manželovy maminky.

„Nejsou to první Vánoce, které s Davidem trávíme u jeho mámy. Vždycky to bylo krásné, letos to určitě zopakujeme,“ míní pětadvacetiletá Marušková. „Už dlouho se těším na tu klasiku. Rybí polévka, kapr s bramborovým salátem, na stole rozhodně nesmí chybět svíčky. A také cukroví. To jsem pekla už s velkým předstihem a neustále ujídala. V kuchyni paní Maruškové, samozřejmě, protože ta naše bude ještě chvíli vypadat dost neutěšeně,“ připustila střelkyně. „Má to ale své výhody. Zatímco v jiných domácnostech se v prosinci uklízí, myjí se okna a perou záclony, my jsme měli hlavní starost, aby nebyl prach úplně všude. Po celém bytě samé igelity,“ smála se.
 

Díky absenci úklidových aktivit si našla víc času na nakupování dárků, výrobu vánočního cukroví, ale i běžkování. „Moc ráda si užívám sněhu, je úžasné, když můžu takhle pozdravit sluníčko. Taky jsem hodně psala naší adoptované africké holčičce Aničce, poslala jsem jí pohled zasněžené krajiny, kterou ona nezná. Dárky jsem jí ale nekupovala, to se nedoporučuje. Anička žije v malé vesničce, dětí je tam víc a bylo by jim to líto. Anička je vděčná za to, že za peníze, které jí s Davidem posíláme, dostane školní uniformu, psací a další potřeby. Tamní děti mají radost, že vůbec můžou chodit do školy, to není jako u nás,“ poznamenala střelkyně.
 

Marušková si o Vánocích neodpustí ani sledování pohádek. „Nejsem televizní maniak, ale svou nejoblíbenější pohádku o Popelce si rozhodně ujít nenechám. Klasické starší pohádky se mi moc líbí, zato ty novější mě neoslovily. Letos jsem konečně koupila DVD přehrávač, abychom si v klidu užili jak štědrovečerní večeři a rozdělování dárečků, tak i pohádky. Prostě si je pustíme, až bude čas,“ naplánovala.
 

Do její medailové sbírky, kterou založila ještě pod dívčím jménem Hyková na olympiádě v Aténách v roce 2004, letos přibyly dvě bronzové medaile z mistrovství světa a stříbro z finále Světového poháru. „Medailí je víc a víc. Buď rozšíříme vitrínu, nebo je začnu ukládat do krabic. Medaile jsou ještě dobré, horší jsou půlmetrové poháry,“ směje se Marušková. „Ne, že bych si stěžovala, úspěchy jsou krásné. A když k nám přijde návštěva a chce vidět ty letošní, pěkně je vybalím a kochám se tím, co se mi všechno letos povedlo.“