Legendární atletka a držitelka dosud platného světového rekordu v běhu na 800 metrů Jarmila Kratochvílová slaví životní jubileum.
Největším úspěchem legendární atletky jsou dvě zlaté medaile z mistrovství světa v roce 1983 v Helsinkách.
Kratochvílová začínala s atletikou až v 17 letech, přesto prožila mimořádně úspěšnou kariéru. K běhání ji přivedla tři osudová setkání:
"V deváté třídě přišel na školu nový učitel na tělocvik, a byl první, který řekl, že by ze mě mohlo něco být. Naučil mě absolutní základy. Třeba vydlabal dírky do země, dal mi do nich nohy a učil mě startovní povel. Druhé osudové setkání byla kamarádka v Čáslavi na gymnáziu, která mě přivedla do oddílu. A třetí pak trenér Miroslav Kváč, který mě provázel celou mojí sportovní kariérou," vyjmenovala rodačka z Golčova Jeníkova pro server atletika.cz.
Nejkrásnější chvíle své kariéry zažívala Kratochvílová v roce 1983, kdy získala dvě zlaté medaile na mistrovství světa v Helsinkách v běhu na 400 a 800 metrů, přičemž finále půlky a semifinále čtvrtky dělilo pouhých 45 minut. K tomu ještě přidala stříbro se štafetou na 4x400 metrů. V témže roce zaběhla 26. července v Mnichově světový rekord na 800 m časem 1:53,28 minut. Toto světové maximum je vůbec nejdéle trvajícím rekordem v oficiálních disciplínách v atletické historii.
Přitom k zaběhnutí nejrychlešího času došlo podle běžkyně náhodou. "Původně jsem měla závodit na 200 metrů. Jenže jsem cítila slabou křeč v noze a nechtěla riskovat krátce před světovým šampionátem. A protože jsem něco běžet chtěla, rozhodli jsme se s trenérem pro půlku. Měla jsem si ji vychutnat a netrpět. Tak jsem taky tak běžela, všichni byli daleko za mnou, nikdo mi nehlásil mezičasy. A z téhle pohody se zrodil světový rekord," popisovala Kratochvílová.
Drží také druhý nejlepší čas v historii běhu na 400 metrů časem 47,99 a spolu s Němkou Maritou Kochovou je jedinou ženou v historii, která běžela čtvrtku pod 48 vteřin. Na stejné trati jí patří stále halový světový rekord časem 49,59.
Kratochvílová má ve své sbírce cenné kovy z evropských šampionátů v hale i venku a také stříbro z moskevské olympiády v roce 1980. Kariéru ukončila v roce 1987 pátým místem na MS.
Atmosféru vrcholných akcí si znovu připomněla jako trenérka, když dovedla k úspěchům své nejznámější svěřenkyně Ludmilu Formanovou a Hanu Benešovou. V současnosti se stále věnuje v Čáslavi výchově talentů.