BLOG: Formule 1 se vrací za velkou louži

Zdroj: isifa.com

Po pětileté pauze čeká Formuli 1 velká cena ve Spojených státech amerických. Na zbrusu novém okruhu v Austinu se přitom může rozhodnout o titulu.

Velká cena USA byla součástí kalendáře Formule 1 naposledy v roce 2007. Na okruhu v Indianapolisu se tehdy ze svého druhého vítězství v kariéře radoval debutující Lewis Hamilton v barvách McLarenu.
 

Historie podniku za velkou louží má přitom 34 kapitol, psaných na šesti různých tratích. První závod se datuje do roku 1959, kdy se jelo na okruhu v Sebringu, dnes využívaném zejména pro vytrvalostní závody. Vítězem se stal Novozélanďan Bruce McLaren, pozdější zakladatel dnes slavného týmu. McLaren navíc zaznamenal triumf v do té doby nejnižším věku 22 let a 104 dní, rekordu, který zatím překonali pouze Fernando Alonso a Sebastian Vettel.

O rok později si své jediné vystoupení odbylo Riverside, než se Formule 1 na dlouhých dvacet let odstěhovala na známou trať Watkins Glen. Tamní podnik byl zprvu velice oblíbený, ke konci 70. let si však jezdci a týmy stěžovali na špatný stav trati a zastaralé zázemí. Modernizace si žádala vysoké náklady, pořadatelé tehdy navíc jezdcům vypláceli velkou finanční odměnu. Poté, co se k dluhům přidala také vláda, která odmítla poskytnout finanční pomoc, byl v roce 1981 závod zrušen.

Do kalendáře se Velká cena USA vrátila až v roce 1989, závod hostil městský okruh ve Phoenixu. Ten byl však velmi neoblíbený jezdci i týmy a ani divácká návštěvnost nebyla závratná. V roce 1990 se většímu zájmu těšily dokonce i místní pštrosí závody. Podnik v roce 1991 tak byl na delší dobu opět posledním.

Až začátek nového tisíciletí vrátil USA zpět do kalendáře. Závod se přesunul do dějiště slavných 500 mil Indianapolis. Okruh Formule 1 využíval část oválu, ovšem v opačném směru, zbytek trati byl vystavěn do vnitřní sekce.

Začátky znovu nebyly špatné, odhadovaná návštěvnost 225 000 diváků v roce 2000 je dodnes zřejmě největší v historii. V roce 2005 si však sport výrazně poškodil svou image. Kvůli agresivnímu povrchu tratě a sklonu závěrečné klopené zatáčky totiž v tréninku kvůli defektu havaroval Ralf Schumacher s toyotou. Pneumatikářská firma Michelin nebyla schopna problém vysvětlit a selhaly také snahy o kompromisní řešení, francouzská značka proto důrazně doporučila svým týmům nestartovat. Na rošt se tak postavilo pouze šest vozů a závod zaznamenal nejslabší účast v historii. Po dalších dvou podnicích Formule 1 USA opět opustila.

Od té doby se objevilo hned několik nápadů týkajících se návratu, jedním z nich i dosud nerealizovaný závod v ulicích New Yorku. Zelenou nakonec dostal texaský Austin, kde začal vznikat nový okruh z pera Hermanna Tilkeho. Plány sice ohrozily neshody s původním promotérem Tavem Hellmundem, okruh se však nakonec podařilo dokončit a 18. listopadu se tak v USA bude opět závodit.

Velká cena USA už šestkrát rozhodla o mistrovském titulu. V letošním ročníku je předposledním závodem kalendáře a rozhodnout o titulu se tak může i posedmé. Vedoucí muž šampionátu Sebastian Vettel by však na svého rivala Fernanda Alonsa musel získat alespoň patnáct bodů.