Millwall v semifinále FA Cupu! Koncepce vyhrála nad antikoncepcí

Zdroj: Getty Images

Jediným druholigovým zástupcem v semifinále FA Cupu bude Millwall, který si to o postup do finále rozdá s Wiganem. Londýnský celek zvládl středeční opakovaný čtvrtfinálový duel v Blackburnu a zaznamenal jeden z největších úspěchů ve své historii.

Mám radost, že ze všech týmů z nižších soutěží se do elitního kvarteta v Anglickém poháru kvalifikovali právě Lvi z Millwallu, a to z několika důvodů.
 

Zaprvé budou v polovině dubna ve Wembley slyšet jejich skvělí fanoušci.
 

Dále účast outsidera z Championship oživí závěrečné boje a dokreslí průběh celé soutěže, která byla plná senzací a překvapení.
 

A konečně – což je vůbec nejdůležitější – se potvrdilo, že i ve druhé lize se vyplatí pracovat koncepčně a myslet na stabilizaci. Millwall se totiž většině klubů, a to nejen těch druholigových, naprosto vymyká.
 

Před pár dny jsem si přečetl alarmující statistiku. Letos v Anglii předčasně skončilo (buď byli vyhozeni, nebo odešli sami) v nejvyšších čtyřech profesionálních soutěžích už 38 manažerů, tedy 40 procent. To je víc než za celou minulou sezónu.
 

Ve II. lize, kde je obrovský tlak na postup do Premier League, jich dokonce padlo 14 z 24, to znamená dvakrát tolik co loni. Zkracuje se i délka úvazků. V průměru jednou za rok až rok a půl jdou manažeři v Anglii na úřad práce.
 

Tyto znepokojivé údaje hovoří o tom, že se do většiny klubů vkrádá nejistota, který má negativní vliv na fanoušky a pochopitelně i na hru a výsledky.
 

Zkuste se zeptat třeba příznivců Blackburnu, který ještě před šesti lety hrál Pohár UEFA. Od příchodu indických majitelů však nastal totální chaos, kde jedna chyba zákonitě vede k další.
 

Úspěšný manažer Sam Allardyce byl před dvěma lety v polovině soutěže bezdůvodně propuštěn. Tehdy se mluvilo o tom, že do Ewood Parku přijde velké trenérské jméno. Dokonce že prý jako dárek k podpisu dostane brazilskou superhvězdu Ronaldinha.
 

A skutečnost? Ronaldinho raději tančí sambu na horkém písku Copacabany, než na deštivém severozápadě Anglie. A vedení prvního týmu se ujal dosavadní asistent Steve Kean, muž bez jakýchkoli výraznějších zkušeností.
 

To, co následovalo, bylo už jen logickým vyústěním nepochopitelných rozhodnutí vedení klubu: sestup po 11 letech, otevřená válka se skalními fanoušky a trápení ve druhé lize, kde Rovers bojují znovu o holé přežití. Letos vystřídali už tři manažery, přičemž Henning Berg se na lavičce ohřál jen 57 dní.
 

Inu, takhle to vypadá, když fotbal dělají lidé, kteří mu vůbec nerozumějí.
 

Jaký to kontrast v porovnání s Millwallem! Tam je manažer Kenny Jackett ve funkci už více než pět let a může vykázat samé úspěchy. Nejprve postoupil se Lvy ze třetí ligy do druhé, pak je tam několikrát udržel a nyní sahá po účasti v Evropské lize. Od té už Millwall dělí jen v podstatě jen jeden zápas.
 

Semifinále ve Wembley tak pro hráče a fandy londýnského klubu nebude jen zážitkem na celý život, ale i jedinečnou šancí prorazit do Evropy. Třeba si ostatní kluby vezmou příklad.