Proč je FA Cup nejprestižnější a nejsledovanější pohárovou soutěží na světě, zatímco v jiných zemích – třeba u nás – se domácí pohár bere spíš jako nutné zlo? Odpověď na tuto otázku daly dva víkendové šlágry osmifinále. V hledištích se na nich sešlo dohromady přes 100 tisíc diváků!
Vy, kteří jste měli to štěstí a sledovali jste na FANDOVI přímé přenosy z utkání Manchester City – Chelsea (2:0) a Arsenal – Liverpool (2:1), se mnou jistě budete souhlasit, že FA Cup opět nezklamal. Ba naopak – předčil naše očekávání.
Po atraktivním osmifinálovém losu jsme si přáli vidět moderní fotbal plný nasazení, presinku, útočné kreativity a vynikajících individuálních výkonů. A to vše přinesly duely členů tzv. Velké čtyřky měrou vrchovatou. Hlavně v neděli na Emirates Stadium se hrál zřejmě nejlepší zápas celé sezóny, který zejména ve druhém poločase svou úrovní předčil i nejsledovanější klání v Premier League či Lize mistrů.
Jsme nesmírně rádi, že jsme vám takovou divácky vděčnou podívanou mohli zprostředkovat. Díky FA Cupu jsme se tak opět utvrdili v přesvědčení, že naše fotbalová nabídka je stále zajímavá a má labužníkům u televizních obrazovek co dát.
A to ještě zdaleka není všechno. Za tři týdny je na programu čtvrtfinále, v němž už půjde o účast ve Wembley, kde se pak v polovině dubna budou hrát oba semifinálové duely. Repríza loňského finále Manchester City – Wigan či střetnutí dvou elitních týmů anglické ligy Arsenal – Everton jistě znovu připomene, jaký náboj má nejstarší fotbalová soutěž na této planetě.
Obavy, že velkokluby zajímají spíš boje o ligové titul a sláva v Champions League, se opět ukázaly jako liché. Víkendové dění bylo pro FA Cup tou nejlepší reklamou a důkazem, že tuto soutěž berou všichni vážně a mají ji rádi.
Přál bych si, aby něco podobného bylo jednou dostupné i na našich stadionech. Abychom mohli zhlédnout na vlastní oči to, co třeba v neděli na severu Londýna předváděli dva mladí angličtí reprezentanti Alex Oxlade-Chamberlain z Arsenalu a Raheem Sterling z Liverpoolu. Tedy obrovské zrychlení, dokonalou dynamickou míčovou techniku, nezištné přihrávky a především obětavou týmovou práci po ztrátě míče.
Mimochodem, jsem stále více přesvědčen o tom, že Albion má díky těmto fotbalistům na letním mistrovství světa v Brazílii velké šance. Zvláště když bude Daniel Sturridge proměňovat takové příležitosti, jaké měl v utkání proti Kanonýrům…
Kdyby se i naši hráči vybičovali k tak strhujícím výkonům v Poháru České pošty, tribuny by určitě nezely prázdnotou a i média včetně nás v televizích by si pohárové soutěže začala více všímat. Žel, mám dojem, že na rozdíl od Anglie je v Česku domácí pohár spíše Popelkou, takže se jen z povinnosti odehraje, ačkoli je tam možnost vyhrát cennou trofej a postoupit do Evropské ligy.
Samozřejmě že k tomu, jak vysoko byla v FA Cupu nastavená laťka, přispěly nedávné vzájemné ligové duely. Manchester City proti Chelsea i Arsenal proti Liverpoolu prahli po pomstě. Nasadili proto silné sestavy, i když mají nabitý program a brzy je čekají těžké zkoušky na několika frontách.
A odvety za porážky v Premier League jim vyšly. Motivace byla znát v každém souboji, občas to bylo možná až příliš vyhecované. Ale přesně to se divákům líbí. Proto bylo na obou stadiónech vyprodáno.
Jsou to pochopitelně spojité nádoby. Když je v ochozech plno, aktérům na hřišti se lépe hraje a utkání má pak vyšší tempo. Jde tedy o to, aby se o zvýšení prestiže poháru snažili všichni a nesvalovali vinu jeden na druhého.
Máme na čem stavět. Vždyť český fotbal na tom zase tak špatně není. Například jsem skálopevně přesvědčen o tom, že rozhodčí máme lepší než v Anglii. Ačkoli nám sem Howard Webb jezdí přednášet, jak se to má dělat a na rozdíl od Miroslava Zelinky či Pavla Královce poletí pískat na světový šampionát. Možná by si místo těchto návštěv spíš měl tu a tam prostudovat pravidla.