Těžký los kvalifikace EURO 2016 by měl znamenat jediné: Optimismus opravdu není na místě!

Zdroj: Mediafax

Česká reprezentace byla nalosována do jedné z nejtěžších skupin kvalifikace EURO 2016 ve Francii. Přesto se fotbalová veřejnost předhání v optimistických vyjádřeních. Bývalý kouč a současný konzultant trenéra Pavla Vrby Karel Brückner má prý dokonce radost z toho, že se opět potká s Nizozemskem

„Proto doufám, že budeme s Holanďany dál úspěšní,“ prohlásil Vrba. Myslím, že je načase, abychom si oživili paměť a trochu zkrotili euforii. K přehnanému očekávání totiž nemáme absolutně žádný důvod.

Nejprve tedy ta historická lekce, abychom nepodlehli poměrně rozšířenému mýtu, že BRÜCKNER VŽDY UMĚL NA HOLANĎANY ZAHRÁT a tudíž i tentokrát vymyslí účinnou taktiku. V kvalifikaci mistrovství světa 2006 prohrálo národní mužstvo se soupeřem ze země tulipánů oba zápasy. Venku v úvodním vystoupení celého kvalifikačního cyklu 0:2 a doma v závěru také 0:2. Ta druhá porážka nás málem stála postup do baráže. Nebýt toho, že jsme vyhráli ve Finsku, prodloužilo by se čekání na účast na světovém šampionátu o další léta.

A to připomínám, že v téhle době se naše reprezentační ekipa mohla pochlubit daleko lepším hráčským materiálem, než jaký bude mít k dispozici Vrba.

V obraně tvrdili muziku Tomáš Ujfaluši s Markem Jankulovským, zálohu dirigovali Karel Poborský s Tomášem Rosickým a vepředu spolupracovalo úderné duo Milan Baroš – Jan Koller.

Už tehdy ovšem v podstatě nastartoval výkonnostní útlum, který vedl k nezadržitelnému vyklizení pozic. Svůj podíl na tom měl nejen postupný odchod hvězdných hráčů, ale i Brücknerův ústup od náročného presinku k opatrnějšímu způsobu hry. Zatímco první léta hanáckého patriota u reprezentace představovala nezpochybnitelný progres korunovaný fantastickou bitvou s Nizozemskem na EURO 2004 v Portugalsku, druhá polovina jeho angažmá už tak slavná nebyla. Pád vyvrcholil při Brücknerově loučení na EURO 2008, kde kouč naordinoval svým svěřencům hluboký obranný blok, aby po vyřazení v základní skupině řekl: „My ten hluboký obranný blok neumíme.“ Že hořké plody této práce sklízíme ještě dnes, to snad nemusím připomínat.

Mimochodem, poslední Brücknerův zápas na lavičce byl proti Turecku, s nímž se střetneme i v nadcházející kvalifikaci. Turci to tehdy na mistrovství Evropy v Rakousku a Švýcarsku dotáhli až do semifinále, a i když od té doby žádný úspěch nezaznamenali, podcenit je nemůžeme. Už proto, že jim dozrává silná generace hráčů, kteří byli v roce 2005 mistry Evropy do 17 let a na mistrovství světa sedmnáctek postoupili do semifinále. Mají i silné kluby – Galatasaray Istanbul postoupil přes Juventus Turín do osmifinále Ligy mistrů – a také individuality. Kapitán Arda Turan je členem jednoho z nejlepších týmů současnosti, Atlétika Madrid.

Zapomenout nesmíme ani na Island. V minulé kvalifikaci to dotáhl do baráže, kde po statečném boji vypadl s Chorvatskem. Ještě v odvetě však byl výsledek dlouho na vážkách. Islanďané těží z hráčů, kterým před třemi lety na mistrovství Evropy jednadvacítek jen těsně unikl postup ze skupiny, a také z přítomnosti skvělého trenéra. Na lavičce totiž mají zkušeného Larse Lagerbäcka, jenž devět vedl švédský národní tým.

Z toho je vidět, že boj o druhé místo bude víc než těžký a popravdě řečeno nevím, co svádí experty k takovým prohlášením. A říci, že Holanďané jakožto favorité naší skupiny nejsou srovnatelní s dalšími členy absolutní špičky Španělskem či Německem, to už zavání skoro neúctou a nedostatkem respektu k tomuto soupeři, což by se mohlo vymstít.

Myslím, že našemu fotbalu by teď ze všeho nejvíce slušela pokora. Buďme skromní a nečekejme zázraky. Nenechávejme se unést tím, že k týmu konečně přišel oblíbený trenér. Zbytečně tím nejen jeho, ale i jeho svěřence dostáváme pod tlak. Samozřejmě mu vytvořme pozitivní atmosféru a až dokáže, že na to má, pochvalme jej. Zatím ale vycházejme z toho, v jakém stavu se nachází český fotbal. Málo individualit typu Rosického, málo útočníků schopných rozhodovat zápasy, málo hráčů v opravdu špičkových klubech.

Skutečně nechápu, kde v sobě někteří lidé berou přesvědčení, že jsme lepší než Turecko nebo Island. Ale možná že po posledních zkušenostech ze mě mluví skeptik, který vidí věci až příliš černě a pak se rád nechá příjemně překvapit. Slibuji, že až naše národní mužstvo dosáhne úspěchu srovnatelného s posledním mistrovstvím Evropy, kde jsme hráli čtvrtfinále, budu já první, kdo trenéra Vrbu a jeho vyvolené bude vynášet do nebes. V tuhle chvíli mám ale z kvalifikace spíš vážné obavy.