Liberec promarnil šanci, jaká se hned tak nebude opakovat

Zdroj: isifa.com

Po prosincovém losu Evropské ligy jsem s nadějí psal ve svém blogu o tom, že Liberec má obrovskou šanci zopakovat 12 let starý úspěch a postoupit do čtvrtfinále. Bohužel tuhle možnost promarnil a po statečném boji vypadl v úvodním jarním kole s Alkmaarem. A pokud majitel klubu nezmění svou filozofii, můžou Severočeši na svou velkou chvíli čekat dalších 12 let.

Už za samotnou účast ve vyřazovací části Evropské ligy samozřejmě Slovan zaslouží uznání a potlesk. Vždyť za sebou nechal takové týmy, jako Udine nebo Freiburg, tedy kluby ze špičkových ligových soutěží. O to více může mrzet, že vypadl s Alkmaarem, který patří mezi průměrné nizozemské celky a ani ve dvojzápase s Libercem nic světoborného neukázal. Za 180 minut si vlastně nevytvořil žádnou vyloženou šanci ze hry a góly dával jen po přímých a rohových kopech.

Pochopitelně, že můžeme spílat rozhodčím, kteří v obou utkáních oloupili našeho zástupce o penaltu. Můžeme žehrat na individuální chyby při standardních situacích, jež nabouraly vynikající kolektivní výkony. Můžeme argumentovat tím, že zatímco na podzim Slovanu přálo štěstí, nyní se od něj odvrátilo a v rozhodujících momentech tak chyběly zraněné opory Dzon Delarge či Martin Frýdek.

Jenže to všechno by zakrylo skutečný důvod vyřazení a ten spočívá v dlouholeté klubové politice. Liberec je zkrátka klubem, který je zvyklý levně nakupovat a draze prodávat a i když má příležitost vybudovat silnou dynastii, jako se to povedlo třeba v Plzni, dobrovolně se jí vzdá.

Stačí se podívat, s jakými ztrátami se musel vypořádat současný trenér Jaroslav Šilhavý, jenž U Nisy kroutí třetí sezónu. Za tu dobu odešla téměř celá mistrovská sestava z roku 2012: David Bičík, Theo Gebre Selassie, Jan Nezmar, Renáto Kelič, Lukáš Vácha, Tomáš Janů, Michal Breznaník, Jiří Štajner a Michael Rabušic. V zimě navíc Liberec opustil i Ondřej Kušnír a v létě skončí také Radoslav Kováč, jenž míří do Sparty.

Za těchto okolností je vůbec téměř neuvěřitelné, že nejenže Slovan uspěl v evropských pohárech, ale že se do nich vůbec dostal, a že o něj bojuje i letos. Nechci nijak snižovat kvalitu současného libereckého kádru, ale přece jen: když v tak důležitém zápase musí na hřiště nezkušený debutant Djika Douglas a do útoku jde obránce Jiří Pimpara (byť velmi nebezpečný!), ukazuje to na ambice klubového vlastníka.

Ten utáhl kohoutky a už nechce tolik utrácet. V tom případě ale musí urychleně najít nového investora, jinak Liberec čeká ústup ze slávy. Už letošní ligová sezóna naznačuje, že donekonečna se mužstvo oslabovat prostě nemůže. A je potřeba říci, že z tohoto pohledu je práce kouče Šilhavého ještě obdivuhodnější, protože lepit každého půl roku sestavu z hráčů na hostování a neznámých mladíků a ještě ke všemu si stále držet vysokou laťku, to by zvládl jen málokdo. Proto je pro mě liberecký úspěch cennější než to, co dokázala Plzeň.

Šilhavému bych přál, aby jednou mohl pracovat v klubu, který mu umožní udržet silný tým delší dobu pohromadě. Pak by všem teprve ukázal, jaký je to trenér. Bohužel mám dojem, že v Liberci se mu to nepodaří. Vyřazením s Alkmaarem totiž nejspíš skončila jedna velká kapitola.