Pamatujete si na Wimbledon 2003? Australský ranař Mark Philippoussis si tehdy ve čtvrtém kole vyšlápl na turnajovou dvojku, Američana Agassiho, a solidního losu pak využil až k účasti ve finále. Na grandslamový triumf sice nedosáhl, ale zato o sobě dnes dává vědět znovu. Ve svých osmatřiceti.
Pravoruký bouřlivák, kterého tenisově vychoval slavný krajan Pat Cash, totiž dostal divokou kartu pro kvalifikaci na travnatý turnaj v americkém Newportu. Tedy tam, kde v roce 2006 získal poslední ze svých jedenácti turnajových titulů ve dvouhře. Teď uvidíme Marka Phillippoussise a jeho obávaný servis v akci znovu. Skoro po devíti letech.
Právě podání ho drželo celou kariéru. I dnes je v historických statistikách jedenáctý, pokud jde o celkově nastřílená esa - na kontě jich má přes 6700. A vzhledem ke stylu jeho tenisu, kdy spíš než naběhané kilometry sbírá přímé body na servisu, bychom mu snad i mohli věřit, že to s návratem myslí vážně. Narozdíl od Rakušana Mustera, jehož comeback skončil před pár lety fiaskem.
Australan měl vždycky problém s emocemi. Jednou po porážce v Melbourne dokonce prohlásil, že by vzteky někoho zabil. A ať jsou lidé rádi, že to odnesla jen zničená raketa. Dnes je otcem ročního syna Nicholase, manželství s rumunskou modelkou Silvanou mu očividně prospívá a sám Philippoussis hlásí: Jsem jiný člověk.
A to se přitom zdálo, že dal vytáhlý Australan tenisu definitivní sbohem. Po roce 2006, kdy hrál na turnajích naposledy, se krátce věnoval modelingu. Zahrál si dokonce v oblíbené americké reality show Age of Love, kde si toužil vybrat svou životní partnerku. Jak mu ale vždycky bylo vlastní, způsobil spíš rozruch. Lásku nenašel, několik špatných investic ho stálo jmění a ani vlastní tenisová federace ho v těžkých chvílích nepodržela.
Philippoussis totiž nikdy nebyl takovým miláčkem davů jako třeba Hewitt nebo Rafter. Často plnil bulvární deníky svými milostnými románky (ze všech stojí za zmínku třeba ten s Paris Hilton), podle mnohých nedával tenisu ani zdaleka tolik, aby mohl dlouhodobě patřit mezi nejlepší. I proto jsem hodně zvědavý, jak na prahu čtyřicítky uspěje. Na jednu stranu mu přeju velkolepý návrat. Ale zároveň se nemůžu dočkat první rozmlácené rakety.